V Moskvě se válčí o portréty Stalina. Mají zdobit ulice při oslavách konce války

Obrazem

Rusové slaví "Den mužů". Vznik Rudé armády si připomínají už od roku 1922 zobrazit

Organizace Memorial, která se věnuje otázce lidských práv a sovětské historii, bojuje s moskevskou randicí kvůli plánům ozdobit ulice metropole portréty Josifa Stalina.Ty chce radnice rozmístit v Moskvě při květnových oslavách Dne vítězství, který symbolizuje 65. výročí vítězství SSSR ve druhé světové válce.

Aktivisté Memorialu se v případě, že radnice své plány dotáhne do konce, chystají ve městě rozmístit své vlastní plakáty a tabule, které budou informovat o zločinech tyrana a jeho skutečné roli ve Velké vlastenecké válce, jak bývá v Rusku válečný konflikt mezi nacisty a Sovětským svazem označován.

Téma zapojení osobnosti J.V. Stalina do oslav jednoho z největších ruských svátků, je přitom tématem diskuze už nějakou dobu.  „Stalin byl vrchním velitelem ozbrojených sil a dovedl zemi k vítězství. Vymazávat jeho podobu by bylo nesprávné,“ prohlásil šéf reklamního a informačního oddělení moskevské radnice Vladimir Makarov.

Podle informací BBC také nevyloučil, že by se v ulicích města mohly objevit i portréty zakladatele sovětské tajné policie Lavrentije Beriji (foto vpravo).

S prosbou o rozmístění portrétů sovětského generalissima se na radnici údajně obrátili váleční veteráni, jejichž úmysl podpořil také moskevský starosta Jurij Lužkov. „Vyškrtávat jméno Stalina z historie vítězství nad fašismem je nepřijatelné, při výkladu dějin musíme být objektivní,“ prohlásil Lužkov.

Plíživá rehabilitace

Ale právě z neobjektivnosti obviňují moskevskou radnici aktivisté společnosti Memorial, podle nichž je celý podnik s portréty Stalina pokračováním plíživé rehabilitace stalinismu: „Nechystají se vzpomínat na to, co bylo ve skutečnosti dílem Stalinových rukou: ani na masový teror v armádě, který stál v letech 1937 – 1938 život desítky tisíc vojáků, ani na Stalinovo předválečné spojenectví s Hitlerem, které zapříčinilo tragický vývoj od léta do podzimu roku 1941, ani na milióny životů, kterými národ zaplatil za zločiny a chyby vůdce,“ uvádí se v prohlášení Memorialu zveřejněném v novinách Novaja gazeta.

Společnost Memorial, která se systematicky věnuje mapování zločinů stalinismu, na svých stránkách zveřejnila mimo jiné faksimile takzvaných Stalinových seznamů, jež obsahují jména lidí, kteří byli v době velkého teroru v letech 1937 – 1938 popraveni na základě osobního rozhodnutí J. V. Stalina a jeho nejbližších spolupracovníků. Seznamy s vlastnoručními podpisy sovětského vůdce obsahují 445 000 jmen.

„Jmenné seznamy s předem uvedeným rozsudkem kontroloval a potvrzoval sám vůdce, formální rozhodnutí soudu nahrazovalo slovo ´souhlasím´, podpis Stalina a členů politbyra,“ říká Nikita Petrov, jeden z autorů publikace. V takzvaných knihách paměti, které ve spolupráci s Memorialem mapují oběti stalinismu v jednotlivých regionech Ruska, je k dnešnímu dni zaznamenáno již 2,5 miliónu jmen.

Formou petice se proti rozhodnutí moskevské radnice ohradily také stovky ruských občanů. Předsedkyně Moskevské helsinské skupiny Ljudmila Alexejeva, předák hnutí Za lidská práva Lev Ponomarjov a další iniciátoři petice mimo jiné upozorňují na to, že rozhodnutí vyzdobit Moskvu Stalinovými portréty se příčí platným zákonům. Poukazují přitom na výroky ústavního soudu, který na počátku 90. let posuzoval prezidentské výnosy „O pozastavení činnosti KSSS“ a „O rehabilitaci obětí politických represí“ a v němž byly zločiny sovětského vůdce explicitně odsouzeny.

Jak navíc ukazuje nedávný průzkum nezávislého Centra Jurije Levady, Stalina považuje za "státního zločince" 38% Rusů.

Stalin v metru

Jméno Stalina se stalo předmětem diskuse již minulý rok, když se objevilo na obnoveném nápisu ve vestibulu nově zrekonstruované stanice metra Kurská. Citát z první redakce sovětské hymny vyvedený v roce 1950 ocelovými písmeny byl přitom v roce 1961 záměrně odstraněn.

Zatímco kritici poukazují mimo jiné na to, že z rozhodnutí Stalina byl zastřelen první ředitel moskevského metra Adolf Petrikovskij a stovky dalších, kteří se podíleli na jeho vybudování, dnešní vedení metra naopak nevyloučilo, že v rámci historické rekonstrukce může být do vestibulu metra navrácen i Stalinův pomník.      

Lavrentij Berija a Josif Stalin "na dáče"