Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci znovu ohradil proti rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím a plánovanému umístění amerických raket Patriot v Polsku, které Rusko vnímá jako ohrožení své bezpečnosti. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v reakci prohlásil, že tento názor neodráží skutečnost, a vyzval Rusko ke spolupráci v Afghánistánu.

"Nerozumím tomu, když říkají, že NATO u ruských hranic posílí naši bezpečnost," odmítl Lavrov v Mnichově nepřímo úvahy o rozšíření aliance o Ukrajinu a Gruzii, které Moskva tradičně považuje za sféru svého zájmu. Členem NATO už jsou pobaltské republiky Litva, Lotyšsko a Estonsko, proti jejichž přistoupení mělo Rusko v minulosti také výhrady.

Rusko definovalo své hrozby

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v pátek podepsal novou vojenskou doktrínu, která označuje za jedny z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska právě rozšiřování Severoatlantické aliance a budování strategické protiraketové obrany. Dokument, který Kreml zveřejnil na své internetové stránce, počítá i s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první.

"Musím říci, že tato nová ruská doktrína neodráží realitu a jde proti snahám zlepšit vztahy mezi NATO a Moskvou. ... NATO není nepřítel Ruska," reagoval na zveřejnění dokumentu i dnešní Lavrovova slova Rasmussen.

Rasmussen dále řekl, že NATO by chtělo s Ruskem rozvíjet strategické partnerství a rozšířit spolupráci v Afghánistánu, kde mají obě strany bezpečnostní zájmy. Dodal, že toto téma zdůrazní při setkání s Lavrovem v Mnichově.

"Vyzval jsem Rusko již dříve, aby se zapojilo do řešení situace v Afghánistánu. Když jsem v prosinci přijel do Moskvy, předložil jsem Rusům v tomto směru nějaké návrhy. Myslím, že s Ruskem sdílíme v Afghánistánu stejné zájmy."

Lavrov byl ve svém sobotním proslovu kritický i k umístění amerických raket v Polsku. "Teď budou patrioty v Polsku. Posílí naši bezpečnost 60 kilometrů od našich hranic?" položil ruský ministr zahraničí řečnickou otázku a ve svém příspěvku se vyslovil spíše než pro rozšiřování NATO pro posílení role Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Umístění amerických raket Patriot v Polsku vyplývá ještě z dohod Varšavy a předchozí americké administrativy George Bushe o vybudování základny s obrannými střelami na polském území jako součásti amerického protiraketového deštníku v Evropě. Jeho prvkem měla být i radarová stanice v Česku.

Současný americký prezident Barack Obama však od plánů svého předchůdce loni ustoupil a představil novou raketovou strategii proti hrozbě útoku z Íránu spočívající na mobilních střelách. Na chystané rozmístění patriotů to ale vliv nemělo.

K hlavním vnějším hrozbám ruská doktrína řadí i vytváření systémů protiraketové obrany, militarizaci kosmu a rozmísťování vysoce přesných nejaderných strategických zbraní.

NATO zmrazilo vztahy s Moskvou po intervenci Ruska v Gruzii v roce 2008, ale koncem ledna byly vzájemné vojenské styky na nejvyšší úrovni formálně obnoveny.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist