Irácká sázka na návrat do čela ropné ligy

Se ziskem až dvou set miliard dolarů ročně počítá Irák u kontraktů, které letos ve dvou kolech aukcí uzavřel s velkými ropnými společnostmi. Během druhého kola vláda minulý týden nabídla přístup k necelé třetině svých odhadovaných rezerv. První kolo se uskutečnilo letos v čevnu a nabízen byl podobný objem zásob.

Hlavním cílem je přilákat zahraniční investory, kteří by měli pomoci obnovit ekonomiku poškozenou válečným konfliktem a ještě před tím mezinárodními sankcemi, které proti režimu Saddáma Husajna vyhlásila Rada bezpečnosti OSN. Irák nyní těží zhruba 2,4 miliónu barelů denně.

Ministr ropného průmyslu Husajn Šáristání doufá, že těžba se během pěti, šesti let vyšplhá na 12 miliónů barelů denně. Pokud by se to zdařilo, Irák by přebral sousednímu Íránu druhé místo na světě v těžbě této strategické suroviny a přiblížil se největšímu světovému producentovi, Saúdské Arábii, která denně těží 12,5 miliónu barelů. Irák je nyní třetím největším producentem v rámci Organizace zemí těžících ropu (OPEC) a je mezi nimi jediný, jehož těžba není omezována žádnými kvótami.

Naděje, ale s otazníky

Optimismus vyvolaný zájmem investorů o aukce se však může ukázat jako neoprávněný. Až dosud pouze jedna zahraniční společnost zahájila práci na velkém těžebním poli a na poli Ahdab letos čínská státem kontrolovaná společnost China National Petroleuem Company (CNPC) práci přerušila.

Za nynějším zájmem více než 35 velkých firem je postupné zlepšování bezpečnostní situace v Iráku. Minulé úterý však teroristé ukázali sérií bombových atentátů v Bagdádu, při nichž bylo zabito více než sto lidí a další stovky zraněny, že jsou nadále schopni masivně zaútočit. Podle agentury Reuters není vyloučeno, že násilí před volbami plánovanými na březen příštího roku bude eskalovat.

Největší překážkou plánů velkého zvýšení těžby ropy je stav irácké infrastruktury. Bude třeba obnovit či zcela nově vybudovat vodovody, ropovody a především odminovat rozsáhlá území. Pokud by však irácká vláda mohla během pěti, šesti let počítat s podstatně vyššími příjmy, mohla by rozsáhle investovat do rekonstrukce země, tvorby pracovních míst a také mít co nabídnout povstalcům, aby přešli na její stranu.

„Potřebujeme nálehavě peníze, abychom zmenšili utrpení iráckého lidu,“ prohlásil premiér Núrí al Malikí s tím, že peníze z ropy určitě nepůjdou na dobrodružství a válku. Nevládní organizace jako Transparency International však varují, že ministerstvo ropného průmyslu má sice mezi iráckými úřady relativně slušnou pověst, ale že jinak korupce představuje v zemi velký problém. 

Mezi vítězi nejsou Spojené státy

„Když máte tak velké zásoby v několika těžebních polích, tak o ně mohou soutěžit pouze opravdu velké společnosti,“ komentoval výsledek druhého kola aukcí Tarík Šafík, analytik londýnské poradenské společnosti Petrolog & Associates.

Mezi zájemci v druhém kole figurovaly nejen ryze soukromé společnosti jako Exxon, Occidental, Shell nebo BP, ale také státy kontrolované firmy jako čínská China National Petroleum Corporation, China National Offshore Oil Corporation, indická  ONGC, ruský Lukoil nebo malajsijský Petronas.

Podle internetového zpravodajského serveru Arab News to může premiérovi Malikímu posloužit jako argument, že „neprodává rodinné stříbro“ Spojeným státům. Argument je o to přesvědčivější, že mezi vítězi druhého kola aukcí nejsou žádné americké firmy.

Ve všech podnicích těžících ropu na jeho území si Irák ponechá čtvrtinový podíl, zbylé tři čvtriny se dělí mezi zahraniční zájemce. Vláda v Bagdádu také stanovila, že investoři musí přijmout pevnou sazbu za každý vytěžený barel, takže nebudou moci těžit z případného růstu cen ropy.