Volby v Iráku znovu v ohrožení. Vicepremiér vetoval volební zákon

Irácká volební komise rozhodla ve středu zastavit přípravu parlamentních voleb, na nichž částečně závisí termín stažení amerických vojáků z Iráku. Podle agentury Reuters a BBC je důvodem viceprezidentovo veto volebního zákona. Podle ústavy se volby měly konat do konce ledna.

Irácký sunnitský viceprezident Tárik Hášimí vetoval nový volební zákon, ačkoliv parlament po průtazích zákon 8. listopadu odhlasoval a termín voleb pak byl posunut ze 16. ledna na pozdější dny.

Zákon v Iráku vstupuje v platnost až po ratifikaci prezidentem a oběma viceprezidenty. Prezident je Kurd a dva viceprezidentské úřady jsou vyhrazeny pro jednoho sunnitu a jednoho šíitu.

Hášimí už o možnosti, že bude zákon vetovat, hovořil v neděli. Ve středu řekl, že část normy vrátí parlamentu zpět k přepracování. Chce záruku, že několik parlamentních křesel získají i občané, kteří jsou nyní v cizině. Jedná se vesměs o sunnity, kteří odešli po americké invazi do Iráku do roku 2003. 

"Nejsem proti celému zákonu, ale jenom proti jeho prvnímu článku. Chci, aby byl zákon spravedlivý i vůči lidem, kteří žijí v cizině. Doufám, že o tom parlament bude hlasovat co nejdřív a že se volební termín stihne," řekl.

Volební termín v ohrožení?

Šéf právního výboru parlamentu Chálid Švaní řekl, že se výbor začne Hášimího požadavky zabývat hned, jakmile je dostane. Kdy by se mohlo hlasovat, ale neví.

Hášimí se domnívá, že jeho požadavek volební termín neohrozí. Volby se musí podle ústavy konat do konce ledna, počítá se s nimi zatím někdy v termínu od 18. do 23. ledna. Jejich odklad by měl vliv i na americké rozhodnutí stáhnout bojové jednotky z Iráku do srpna a zbytek vojska do konce roku 2011.

Se zněním volebního zákona nebyli po schválení v parlamentu spokojeni sunnité ani Kurdové a žádali přerozdělení parlamentních křesel. Kurdové pohrozili bojkotem voleb, i když jejich poslanci pro normu hlasovali.

Zákon předpokládá zvýšení počtu poslanců z nynějších 275 na 323, což údajně odpovídá zvýšení počtu obyvatel. Z nových mandátů dostaly ale tři kurdské provincie jenom tři a celkově pak mají mít 38 poslanců. V provinciích obývaných třeba šíity byl počet mandátů navýšen podstatně víc.