K atentátu na Něvský expres se přihlásili Čečenci, úřady jim ale nevěří

Způsob provedení pátečního vlakového atentátu v Novgorodské oblasti naznačuje, že pachatelé pocházejí ze severního Kavkazu, oznámili vyšetřovatelé. Ruské úřady ale zároveň odmítají tvrzení skupiny čečenských povstalců vedené samozvaným vládcem "státu" Kavkazský emirát Dokkou Umarovem, že atentát spáchali oni.

"Záškodnická skupina zaútočila 27. listopadu na vlak Něvský expres Moskva-Petrohrad, který využívají především vládní funkcionáři Ruska. V důsledku bylo zničeno a poškozeno několik vagónů. Zabito bylo třicet lidí a raněno nejméně osmdesát," uvedl "Kavkazský emirát" ve svém prohlášení zveřejněném na serveru Kavkazcenter.com s tím, že stál i za druhým výbuchem ha železnici mezi Moskvou a Baku.

Povstalci dodávají, že výbuch byl součástí širšího plánu na provedení řady "diverzních akcí" po celé Ruské federaci, která má nahradit aktivní odboj na území Kavkazu."Toto záškodnictví bude probíhat do té doby, dokud Rusové neskončí s politikou zabíjení prostých muslimů na Kavkaze z čistě náboženských důvodů," vyhrožují rebelové.

Kavkazská taktika

Čečenské ministerstvo vnitra však toto tvrzení rázně odmítá. Umarov se prý chce jen mediálně zviditelnit, ve skutečnosti údajně na podobné velké teroristické útoky na území Ruska, ale ani v Čečensku, nemá dostatek sil, ani prostředků. Umarov se podle čečenského vnitra skrývá někde v odlehlém horském regionu a má prý kolem sebe jen nevelkou skupinu bojovníků.

Podle vyšetřovatelů nicméně stopy skutečně vedou na Kavkaz. Hlavním důkazem je přitom druhý výbuch, ke kterému došlo na místě havárie vlaku po příjezdu skupiny vyšetřovatelů.

"Výsledky expertízy ukázaly, že druhý výbuch byl zřejmě namířen přímo proti vyšetřovatelům. Takovou taktiku používají teroristé na severním Kavkaze," řekl listu Rossijskaja gazeta předseda Vyšetřovacího výboru prokuratury RF Alexandr Bastrykin, který byl při druhém výbuchu sám zraněn.

Pečlivá příprava

"Okruh podezřelých z teroristického útoku již byl určen. Pátrá se po čtyřech Kavkazenech, kteří si na několik dnů pronajali pokoje v soukromém domu ve vsi Lykošino dva kilometry od místa útoku," napsal deník Kommersant.

Podle místních obyvatel tři ze čtyř Kavkazanů sotva hovořili rusky, zatímco čtvrtý tvrdil, že prý přijeli za příbuzným, který si odpykává trest ve věznici pro nemocné tuberkulózou v sousední vsi Michajlovskoje.

Kavkazané mezi 19. až 21. listopadem každý den přesně v 9:30 ráno odjížděli z pronajatého domu a v 16:30 se vraceli. Majiteli domu tvrdili, že vedení věznice jim odmítá setkání s vězněm. Vesničané o tom ale pochybovali, protože mnozí ve věznici sami pracují a znají její pravidla, takže vědí, že příbuzní přijíždějí za vězněm jedině v případě, že je termín pevně stanoven. Agenti tajné služby následně zjistili, že věznici Kavkazané nenavštívili.

Vyšetřovatelé předpokládají, že podezřelí během tří dnů zjišťovali jízdní řád vlaků, vybírali místo útoku a kladli nálože. Ty mohli odpálit již jiní pachatelé.

Alexandr Cepenko z vedení železnic navíc uvedl, že celá akce musela být dlouhodobě plánovaná a velmi pečlivě připravena. "Útočnici si vybrali místo, které je uprostřed cesty. Vybavení zařízením určeným k ochraně trati probíhá ale ze dvou výchozích stanic a sem se prostě ještě technika nedostala," uvedl pro agenturu RIA Novosti.

"To svědčí o tom, že ti lidé o tom všem věděli, připravovali se, vše zkoumali a nakonec vybrali to nejzranitelnější místo," konstatoval Cepenko.

Podezřelý voják

Vyšetřovatelé podle dřívějších zpráv také jako jednu z verzí prověřují, zda se na atentátu nepodílel bývalý ruský voják Pavel Kosolapov, po kterém se už pátrá jako po podezřelém z organizace předchozího útoku na Něvský expres v srpnu 2007, při kterém bylo zraněno 60 lidí.

Kosolapov (29), který po vyhození z vojenské školy přešel na stranu čečenských povstalců a přijal islám, stojí prý i za jinými atentáty, spáchanými v Rusku.

Prohlášení teroristických skupin o tom, že stojí za tou kterou nehodou nejsou v Rusku ojedinělá. Například skupina Čečenců nazvaná "Batalion mučedníků" se letos přihlásila k údajně jimi vyvolané havárii Sajano-Šušenské vodní elektrárny na řece Jenisej. Také jejich tvrzení Kreml odmítl jako "naprostý nesmysl".