Rusko plánuje trest smrti pro teroristy a pedofily. Možná už příští rok

Po třinácti letech mohou v Rusku znovu začít popravovat odsouzené zločince. Aspoň to tvrdí poslední vydání obvykle dobře informovaného časopisu Russkij Newsweek. V lednu příštího roku totiž ve všech ruských regionech bude zaveden porotní soud, čímž padne poslední ústavní pojistka, podle které trest smrti musí vynést právě porota. Boris Jelcin sice v roce 1996 podepsal dekret, vyhlašující moratorium na popravy, parlament ho ale nikdy neratifikoval.

Poslancům se není co divit, podpora trestu smrti je stabilně vysoká, nyní dosahuje osmdesáti procent. Ohlásit jeho znovuzavedení by mohl Dmitrij Medveděv již v říjnu během tradičního Poselství k Federálnímu shromáždění. "Hledáme silné teze pro řeč. A vzhledem k růstu terorismu by zrušení moratoria na popravy určitě zarezonovalo," řekl časopisu zdroj z Kremlu.

Trest smrti ve výjimečných případech

Trest smrti by měl být vyhrazen pouze pro teroristy a vrahy-pedofily. To si ovšem bude žádat změnu zákonů, protože v minulém roce bylo zakázáno, aby poroty soudily případy terorismu. Příliš často se stávalo, že porotci žalobcům nevěřili a obviněného propouštěli. Dalším problémem může být také to, že bývalé popravčí skupiny byly rozpuštěny a jejich znovuvytvoření by zabralo značnou dobu, tvrdí jeden z představitelů ministerstva vnitra.

Liberálové v Kremlu by si naopak přáli, aby parlament ratifikoval šestý protokol Rady Evropy o zákazu trestu smrti, pravděpodobnější ale je prosté prodloužení prezidentského moratoria. "V takovém případě rozhodnutí o ratifikaci by mohlo být odloženo až na okamžik, kdy bude opravdu potřeba se zalíbit Evropě," říká člen bezpečnostního výboru parlamentu Gennadij Gudkov, který vystupuje proti obnovení trestu smrti.

Překážkou jsou zahraničně-politické zájmy

Ale pro zrušení moratoria existují i čistě politické důvody. Pokud by byly popravy obnoveny, znamenalo by to konec členství Ruska v Radě Evropy. Současně by se Rusko dostalo mimo jurisdikci Evropského soudu ve Štrasburku. Ten podle předsedy zahraničního parlamentního výboru Konstantina Kosačeva mnoho úředníků a politiků považuje za protiruskou organizaci, protože Moskva tam spory často prohrává.

Nejhorším scénářem pro Kreml je, že by ve Štrasburku mohl prohrát soud s Michailem Chodorkovským a jeho spolupracovníky. Soud přijal také žalobu společnosti Jukos jako celku. V případě prohry by hrozilo vyplacení kompenzací ve výši až 100 milionů eur, ale mohlo by to zpochybnit i přesuny majetku po bankrotu Jukosu. "Odchod z Rady Evropy je přirozeně extrém. Ale v Kremlu je mnoho těch, kteří jsou ochotni kvůli Jukosu udělat cokoli," říká zdroj z ministerstva zahraničí.