Slovenský a maďarský prezident se navzájem obvinili z odpovědnosti za vyvolání krize ve slovensko-maďarských vztazích.
Za provokaci označil slovenský prezident Ivan Gašparovič srpnovou cestu svého maďarského kolegy Láslóa Sólyoma na odhalení sochy uherského krále svatého Štěpána v Komárně, kvůli níž Bratislava před dvěma týdny zakázala Sólyomovi vstup na Slovensko. Maďarsko podle Gašparoviče nechce přestat pohlížet na Slovensko jako na své území.
Maďarský prezident ale jakékoli územní nároky své země vůči severnímu sousedovi odmítl. Obvinil naopak Slováky, že utlačují maďarskou menšinu na jihu Slovenska. Jako příklad uvedl kontroverzní novelu slovenského jazykového zákona, která umožňuje pokutovat menšiny za nepoužívání slovenštiny v úředním styku. Novela začala platit 1. září a podle Sólyoma vedla k nepřehlédnutelnému zhoršení postavení maďarské menšiny.
Maďarský prezident Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) řekl, že novela porušila dvoustranné dohody a je v rozporu s mezinárodními normami. To ale Gašparovič odmítl. Sólyom se vrátil i k odepření vstupu na slovenské území, které je podle něj porušením evropského práva. Poškodilo to prý také maďarská práva. Je proto přesvědčen, že se tímto sporem musí zabývat EU.
Na Slovensku hrozí velké pokuty za prohřešky proti slovenštině - čtěte ZDE
Slovensko odepřelo maďarskému prezidentovi vstup na své území - čtěte ZDE
S tím ale nesouhlasí slovenský prezident, který je proti "internacionalizaci problému". "Jsem přesvědčen, že si to musíme vyřešit sami," řekl Gašparovič FAZ. Nekloní se ani k návrhu, aby obě strany jmenovaly zprostředkovatele, který pomůže vzájemné spory urovnat. Nevidí prý možnost řešení, "dokud budou vznášeny požadavky na revizi smlouvy z Trianonu".
Na základě trianonské smlouvy z roku 1920 přišlo po první světové válce Uhersko o dvě třetiny svého území, včetně Slovenska. Zejména v meziválečném období nepřestávali maďarští politici požadovat revizi této smlouvy a obnovu uherského státu v původním rozsahu.
