Írán: Jsme připraveni obnovit rozhovory o jaderném programu

Írán je připraven obnovit jaderné rozhovory se světovými mocnostmi. Uvedla to íránská satelitní televize s odvoláním na hlavního vyjednávače o íránském jaderném programu Saída Džalílího. USA prohlásily, že zatím o tom od Íránu "nic průkazného neslyšely".

S náznakem íránské vstřícnosti ohledně atomu poněkud kontrastuje podpora íránského parlamentu návrhu prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jmenovat ministrem obrany generála Ahmada Vahídího. Na Vahídího je vydán mezinárodní zatykač kvůli podezření, že se podílel na atentátu na židovské středisko v Buenos Aires v roce 1994, kdy zahynulo 85 lidí.

"Írán vypracoval nový jaderný návrh a je připraven obnovit jednání se světovými mocnostmi. Íránská islámská republika je připravena spolupracovat, aby rozptýlila společné mezinárodní obavy," citovala íránská satelitní televize Al-Alám Džalílího. Nový plán bude podle něho předán šestici zemí, s nimiž Írán o svém jaderném programu jedná, tedy USA, Rusku, Francii, Británii a Číně, jež jsou členy Rady bezpečnosti OSN, a dále Německu.

USA nic neví

Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs řekl, že USA zatím od Íránu o jeho návrzích "nic průkazného neslyšely" a dosud čekají jeho odpověď na dubnový návrh USA a jejich spojenců na obnovení jednání.

Západ Írán podezřívá, že cílem jeho jaderného programu je atomová bomba. Írán tvrdí, že mu jde jen o mírové využívání atomu, jak ho k tomu opravňují mezinárodní smlouvy, a odmítá zastavit obohacování uranu, které po něm Západ požaduje.

Americký prezident Barack Obama dal Teheránu lhůtu, která vyprší tento měsíc, aby přijal nabídku šesti mocností k rozhovorům o obchodních výhodách, pokud se obohacování uranu vzdá. V opačném případě Íránu hrozí přísnějšími sankcemi.

V pondělí íránský přístup ostře kritizovali německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Oba v Berlíně řekli, že Írán by měl brát hrozby tvrdšími sankcemi vážně.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí oba státníky obvinil z vměšování a zdůraznil, že sankce "nijak neovlivní vůli Íránu usilovat o prosazení svých zákonných práv" v jaderné oblasti.

Írán prý není schopen zbraň sestavit

Muhammad Baradej v rozhovoru pro americký Bulletin of the Atomic Sciences řekl, že íránská jaderná hrozba "se přehání". Podle něho nic nenasvědčuje tomu, že by byl Írán schopen v dohledné době sestrojit jadernou zbraň.

"Myslím, že tato hrozba byla přehnána. Ano, íránské záměry jsou zdrojem znepokojení a Írán musí být vůči MAAE a mezinárodnímu společenství transparentnější. Ale myslet si, že až se zítra probudíme, Írán už bude mít jadernou zbraň, neobstojí ve srovnání s fakty," řekl Baradej.

V dalším pak znovu kritizoval americkou invazi v Iráku z roku 2003, zdůvodňovanou údajnou existencí nebo užuž hrozící existencí iráckých zbraní hromadného ničení. "Vzato kolem a kolem byl život každého třetího Iráčana obrácen v prach kvůli válce, která nikdy neměla být," řekl.

USA ani ve vztahu k Íránu výslovně nevyloučily takzvané vojenské řešení pro případ, že by se svého jaderného programu nevzdal.