Neupřesnila však, jak USA hodlají pokračovat v projektu jaderného deštníku, který by měl ochránit spojence Washingtonu v blízkovýchodní oblasti. Právě tato nejistota dala v Izraeli vniknout obavám, zda Spojené státy nakonec nehodlají přistoupit na myšlenku, že Írán se jaderným arzenálem vybaví.
"O detailech nediskutujeme, k tomu dojde později, pokud vůbec," prohlásila Clintonová. Poznamenala, že "je třeba doufat v nejlepší, ale připravit se na nejhorší".
Írán zasype Izrael raketami, pokud ho židovský stát napadne - čtěte ZDE
Německá rozvědka: Írán bude mít do půl roku jadernou bombu - čtěte ZDE
Přestože podle ní "je nepřijatelné, aby Írán mohl získat jaderné zbraně", na druhé straně podpořila diplomatické řešení problémů, které má mezinárodní společenství s jadernými ambicemi Teheránu a s nimiž souvisejí i úvahy Izraele bombardovat íránská jaderná zařízení.
Jak dodala, Izrael považuje za ohrožení své existence už fakt, že by Teherán mohl jaderné zbraně získat.
Clintonová však připustila, že Teherán "má právo na mírové využívání jaderné energie", odmítla ale, že by měl právo i na jaderný arzenál.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist