Americký admirál se obává útoku na Írán. Podle Bidena je to věc Izraele

Útok na íránská jaderná zařízení by byl "krajně destabilizující", varoval v neděli předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil admirál Michael Mullen. V rozhovoru pro televizní stanici Fox News dal najevo, že ho zneklidňuje pomyšlení na útok proti Íránu, protože "takový zásah by byl krajně destabilizující už proto, že jeho případné následky nelze vůbec předvídat".

Americký viceprezident Joe Biden ale podle BBC naznačil, že americká administrativa nebude Izraeli bránit, pokud se rozhodne k vojenské akci za účelem zneškodnění íránské jaderné hrozby. Biden řekl televizi ABC, že Američaně nemohou "diktovat jinému suverénnímu národu, co může a co nemůže dělat".
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naznačil, že Izrael by mohl vzít věci do vlastních rukou, pokud Írán neukáže ochotu vyjednávat. Viceprezident Biden k tomu řekl: "Izrael může sám za sebe určit - jako suverénní země - co je v jeho zájmu a co se rozhodne udělat ve vztahu k Íránu nebo ke komukoliv jinému."

Útok, nebo Teherán s jadernými zbraněmi?

Admirál Mullen na dotaz, co je horší, zda útok proti Íránu či fakt, že by se Teherán vybavil jadernými zbraněmi, odpověděl, že "v obou případech jde o velmi špatnou věc". Současně zdůraznil, že "nelze vyloučit žádné řešení, a to včetně vojenského zásahu".

V rozhovoru pro další televizní stanici CBS vyjádřil Mullen zneklidnění i nad nebezpečím šíření jaderného arzenálu v oblasti, pokud se Teherán k jaderným zbraním nakonec dostane. Zatím má tyto zbraně v regionu pouze Izrael.
 
"Zneklidňuje mě šíření této technologie. Zneklidňuje mě, že by se další země regionu mohly dostat k této technologii," řekl admirál. Dodal, že o tomto problému neustále diskutuje se svým izraelským protějškem. Právě spekulace o možnosti, že by Izrael bombardoval íránské jaderné provozy, a to ať už s americkým souhlasem, či bez něj, se v poslední době často objevují ve světových sdělovacích prostředcích.

"Íránská vláda financuje teroristy"

Mullen prohlásil, že je přesvědčen o tom, že íránská vláda "financuje teroristy, pokračuje ve vývoji jaderných zbraní a navíc je nadále silou, která destabilizuje situaci v Iráku a v Afghánistánu".

Mezinárodní společenství podezřívá Írán, že se skrze deklarovaný mírový energetický program chce dostat i k jaderným zbraním. Západní země se proto kombinací diplomatických jednání a hospodářských sankcí snaží přimět Teherán, aby od svých jaderných ambicí upustil.

Íránský režim ale tvrdí, že o jaderné zbraně neusiluje a že program obohacování uranu má čistě civilní charakter a má zajistit energetické zdroje.