Nový odhad: Íránské rakety mohou do čtyř let zasáhnout Evropu

Během tří až čtyř let by prý Írán mohl vyvinout balistické střely s doletem kolem čtyř tisíc kilometrů a bude tak schopný zasáhnout většinu evropských měst. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek na konferenci v alabamském Huntsville řekl Uzi Rubin, bývalý šéf izraelského programu protiraketové obrany. Podle některých odborníků ale naopak íránský raketový program postupuje pomalu.

Rubin tvrdí, že pokud budou Íránci rakety považovat za prioritu a "zaměří na ně všechny peníze, všechny inženýry", pak střely s doletem 3900 kilometrů, který je dostatečný například pro zasažení Londýna, budou mít do tří až čtyř let. "Udělají to? Nejsem si jist," řekl Rubin.

Podle Rubina Írán v květnu zaznamenal "technologický a strategický průlom" díky své dvoustupňové raketě na pevné palivo Sadžíl-2. Ta má nyní dolet kolem dvou tisíc kilometrů, Rubin si myslí, že pro Teherán nebude problém dosah rakety zdvojnásobit.

Tvrzení, že íránský raketový program se rychle vyvíjí, přitom přinesla již zpráva amerických bezpečnostních expertů zveřejněná letos v červnu. Podle ní by Írán mohl vyvinout mezikontinentální balistickou střelu schopnou zasáhnout USA do roku 2015.

Nový příspěvek k debatě o radaru

Pokud jsou Rubinovy odhady správné, vnáší to podle agentury Reuters do ožehavé diplomatické debaty o nákladném protiraketovém štítu ve střední Evropě nový tón naléhavosti. Takové zjištění by totiž mohlo ovlivnit i názory některých odpůrců radaru, a to i mezi českými politiky.

Například předseda sociální demokracie Jiří Paroubek v roce 2007 uvedl, že ČSSD by na záměr změnila názor, pokud by se prokázalo, že Írán vlastní balistické rakety. "Pokud třeba v budoucnu tady (íránské) balistické rakety budou, jsme připraveni třeba modifikovat své stanovisko,“ řekl tehdy.

Ne všichni ale s Rubinovým takovým názorem souhlasí. Generál James Cartwright, zástupce generálního štábu americké armády, naopak ve středu uvedl, že země jako Írán a Severní Korea postupují v raketovém výzkumu pomaleji, než USA předpovídaly.

Rubinovo vystoupení přišlo jen krátce poté, co na stejné konferenci představila firma Boeing svůj návrh mobilního štítu, který by dle potřeby byl letecky přemísťován na konkrétní základny NATO. Zařízení by mohlo dosavadní plány na systém protiraketové obrany, o kterém Spojené státy uvažují v Česku a Polsku, pozměnit.

Konkurenční návrh přednesl v úterý také největší světový výrobce raket, společnost Raytheon. Ta navrhuje uzpůsobit rakety SM-3 tak, aby se daly odpalovat ze země.

Plány na vybudování základny a radaru ve střední Evropě navíc brzdí i vysoký schodek amerického rozpočtu, snaha Obamy o zlepšení vztahů s Ruskem a výtky odborníků, že účinnost systému je pochybná.

Obamova administrativa tak v současnosti celý záměr přezkoumává, své závěry by měla zveřejnit koncem roku.