Fico nezruší novelu jazykového zákona. Maďaři si stěžují na porušovaní lidských práv

Slovenský premiér Robert Fico odmítl zrušit nedávno přijatou novelu jazykového zákona. Podle maďarského parlamentu zákon poškozuje maďarskou menšinu na Slovensku a porušuje evropské standardy pro lidská práva. Informovala o tom maďarská agentura MTI.

Písemné prohlášení na adresu Bratislavy podepsali představitelé maďarských vládních i opozičních parlamentních stran.¨

Krok inicioval šéf parlamentní skupiny liberálů János Kóka. Ten vyzval k použití všech diplomatických a právních prostředků na mezinárodní scéně s cílem vyvolat tlak na Slovensko a přimět ho odvolat zákon před 1. září, kdy má vstoupit v platnost. Řekl, že nejde o spor mezi dvěma státy, ale spíše o obavu z toho, že slovenská novela vážně porušuje zákony na ochranu lidských práv, na kterých si velmi zakládá Evropská unie.

Na základě nového zákona bude možné trestat užívání jazyka menšiny v oficiálním styku ve městech a vesnicích, kde menšina tvoří méně než 20 procent obyvatel, a to pokutou až 5000 eur (až 130.000 korun). Peněžité tresty od ministerstva kultury postihnou obce a úřady i za to, že nepoužívají označení ulic či budov ve slovenštině. Úředníky, občany či podnikatele bude prý možné potrestat také za to, že slovensky nemluvili v rozhlase.

"Maďarská politika vázne v 19. století"

"Vláda Slovenské republiky ani vládní koalice nepodlehne žádnému tlaku ani vydírání ve věci novelizace zákona o státním jazyku," reagoval na požadavek maďarských poslanců Fico. Slovensko je podle něj suverénní země, v níž je oficiálním jazykem slovenština. Je podle něj proto přirozené očekávat, že ji bude ovládat každý občan bez ohledu na národnost. Fico současně prohlásil, že zákon naopak v několika případech rozšiřuje používání jazyka menšin.

Nároky Budapešti odmítl i slovenský ministr kultury Marek Maďarič. "Takové prohlášení maďarského parlamentu dokazuje, že maďarská politika vázne v 19. století, protože podléhá představě, že Maďaři stále ještě rozkazují Slovákům," vzkázal Maďarič přes svého tiskového mluvčího. "To ale neplatí, stejně jako to, že by se Slováci museli učit maďarsky, aby se domluvili," dodal.

Ministr také podotknul, že maďarská menšina má stejně jako ostatní národnostní menšiny na Slovensku garantovaná svá práva, což není v rozporu s právem všech slovenských občanů bez rozdílu národnosti dorozumět se na na Slovensku ve státním jazyce, kterým je slovenština.

Červnové přijetí zákona vyvolalo hned spor mezi Bratislavou a Budapeští. Maďaři žijící na Slovensku se domnívají, že nová právní úprava omezuje jejich práva. Podle slovenské strany naopak zákon neodporuje mezinárodním standardům a neomezuje minoritní jazyky.

Vztahy mezi oběma zeměmi dlouhodobě zatěžují i četné historické spory sahající do dob maďarské nadvlády nad Slovenskem do počátku 20. století.

Na Slovensku, které má zhruba 5,4 milionu obyvatel, žije asi 520.000 osob maďarské národnosti. Maďaři, kteří obývají především jižní oblasti, s desetiprocentním podílem v populaci tvoří nejsilnější slovenskou menšinu. Čechů žije na Slovensku přibližně 45.000. Češi mohou podle novely nadále komunikovat s úřady na Slovensku svou mateřštinou, podobně jako slovensky mohou s českými úřady jednat i Slováci v Česku.