Ratifikace smlouvy v Německu je pozastavena. Ústavní soud se sídlem v Karlsruhe v úterý sice rozhodl, že Lisabonská smlouva o reformě EU je v souladu se základním zákonem země, podle německých médií ale přijal soud Lisabon s výhradami.

Jak informuje server Spiegel.de, dokončení schvalovací procesu totiž soud podmínil posílením pravomocí německého parlamentu. 

V praxi to znamená, že Německo musí nejprve přijmout zákon, který Spolkovému sněmu a Spolkové radě dá větší podíl na rozhodování. Pak teprve bude podle ústavních soudců dokument moci podepsat prezident Horst Köhler.

Strach ze ztráty suverenity 

V Německu se na ústavní soud s žádostí o posouzení souladu reformní smlouvy s ústavním pořádkem obrátila skupina konzervativních i krajně levicových poslanců, kteří se z různých důvodů obávají přílišného okleštění německé suverenity.Také v Česku posuzoval Lisobon ústavní soud, protiústavní prvky ale v dokumentu nenašel.

Lisabonská smlouva může vstoupit v platnost až poté, co ji schválí všech 27 členských států EU. Tomu zatím stojí v cestě Česko, Polsko a Irsko. V České republice i v Polsku sice dokument schválily parlamenty, ale rozhodnutí zákonodárců ještě mají stvrdit hlavy států.

Český prezident Klaus se nechal před časem slyšet, že čeká na osud dokumentu v ostatních zemích. Už dříve varoval, že ratifikaci nepodpoří dříve než po irském referendu o Lisabonu, které se uskuteční na podzim.

Na rozdíl od Klause a polského prezidenta Lecha Kaczynského byl německý prezident Horst Köhler připraven podpis připojit hned po kladném verdiktu ústavních soudců.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist