Pákistánci na summitu s Klausem: Nechceme peníze, ale obchodovat

Evropská unie by na středečním historicky prvním summitu s Pákistánem měla pákistánské vládě přislíbit až 72 milionů eur (téměř dvě miliardy korun) pomoci. Ta má být určena především na boj s islamistickými fundamentalisty a na nápravu škod po bojích v údolí Svát. 

"Věřím, že přijdeme s některými pozitivními opatřeními a detaily," řekl před začátkem summitu novinářům český prezident Václav Klaus, který historicky první vrcholnou schůzku Evropská unie-Pákistán řídí jako představitel nynější předsednické země EU. Podle něj Pákistán v regionu hraje "obrovsky důležitou roli".

"Potřebujeme obchod, ne pomoc," řekl nicméně novinářům pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí. To, že chce EU posílit vazby s Pákistánem v obchodních vztazích, potvrdila i eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová. "Budeme se více angažovat i v otázce obchodu," prohlásila Ferrerová-Waldnerová.

Pákistán zostřuje boj s Talibanci a biti jsou na tom civilisté. Nemohou pryč - čtěte ZDE

Taliban se vrátil do oblasti Pákistánu, kde měl panovat mír a šáría - čtěte ZDE

EU podle ní na oplátku chce po Pákistánu, aby bral vážně boj s terorismem na domácí frontě a aby se angažoval i v dalších oblastech, jako je vzdělávání. Podle diplomatických zdrojů má nicméně Pákistán potíže při plnění některých podmínek, jimiž EU podmiňuje posilování vzájemné spolupráce.

Pákistánci budou moci z případné evropské pomoci okamžitě čerpat zhruba 20 milionů eur (540 milionů korun), které již komise vyčlenila v rámci vlastního odboru pro humanitární pomoc. Dalších 45 milionů eur (1,2 miliardy korun) bude EK chtít uvolnit z rozpočtových rezerv, k tomu však musí získat souhlas členských států. Celkem sedm milionů eur (189 milionů eur) přitom již EU poskytla.

Pákistán: Středisko výcviku evropských teroristů

 "Evropská unie bude dál pomáhat Pákistánu v jeho boji proti radikálům i proti ekonomické krizi," řekl šéf Evropské komise José Barroso.

Barroso, který na summitu zastupuje unii spolu s Klausem či vysokým představitelem pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javierem Solanou, uvítal závazek nového pákistánského vedení posílit demokratické instituce, reformovat tamní ekonomiku či bojovat proti radikálům. Ti jsou aktivní hlavně u hranic s Afghánistánem. Pákistánské bezpečnostní síly nemají tento region zcela pod kontrolou.

Pákistán se po Iráku a Afghánistánu stává oblíbeným cílem zahraničních islamistických bojovníků, kteří představují nejen hrozbu pro stabilitu země, ale i pro Evropu. Ukázala to loňská zatčení údajných členů teroristických buněk v Belgii a ve Španělsku. Většina z nich přitom prošla výcvikem právě v Pákistánu.

"Bezpečnostní hrozba je evidentní" 

"Bezpečnostní hrozba, kterou představuje Afghánistán a Pákistán pro Evropu, je zřejmá. Měli jsme v minulosti mnoho případů, kdy mladí obyvatelé Evropské unie odcházeli do Pákistánu, aby byli vycvičeni k boji a byli jim vymyty mozky v náboženských školách," řekl před nedávnem unijní protiteroristický koordinátor Gilles de Kerchove.

Podpora od Evropské komise, což je výkonný orgán bloku, míří především do humanitání oblasti - zajištění potravin, zdravotní péče či pitné vody. Jednotlivé projekty budou realizovat různé mezinárodní a neziskové organizace. Kromě této naléhavé pomoci nicméně Evropská komise poskytuje Pákistánu i pomoc v boji proti chudobě a extremismu. Na dárcovské konferenci v dubnu 2009 na tyto účely přislíbila během pěti let poskytnout 485 milionů eur.