Na Ukrajině musí do konce letošního listopadu změnit názvy 66 měst, která nesou jména pohlavárů komunistického totalitního režimu. Napsala to ukrajinská agentura Unian s odvoláním na kyjevský Ústav paměti národa.

Změnu jmen, ale například také likvidaci všech sovětských a komunistických památníků, ukládá Ukrajincům zákon o zákazu propagace komunistického a nacistického režimu schválený letos v květnu.

Změna názvu se týká 22 velkých ukrajinských měst a 44 menších sídel. Zmatek na mapách může vyvolat skutečnost, že většina z nich leží v oblastech, které ukrajinské správní orgány nekontrolují – dvacet jich je v Doněcké oblasti, 17 v Luhanské oblasti a devět na Krymu.

Jak se k reformě postaví proruští radikálové či krymské okupační úřady, není těžké odhadnout. 

Největším městem, které čeká změna názvu, je zřejmě Dněpropetrovsk, který nese jméno bolševického revolucionáře Grigorije Petrovského. O starý název přijdou například i města Komsomolsk, Kirovohrad, Dniprodzeržynsk, Illičivsk, Uljanovka nebo Ordžonikidze.

Přejmenování měst podle zasloužilých komunistických veličin bylo v dřívějším SSSR zcela běžné. Některé názvy byly zrušeny ještě v sovětské éře, protože jejich nositelé upadli v zapomnění či v nemilost.

Například povolžské město Naberežnyje Čelny neslo šest let jméno Brežněv po vůdci sovětské komunistické strany, své město měl v Rusku krátce i jeho nástupce Andropov (nyní Rybinsk). Ke starým názvům se už v 60. letech minulého století hromadně vrátila města Stalino či Stalin, Stalingrad dostal jméno Volgograd.

Na sovětské mapy se v roce 1976 dostal i československý komunistický prezident Klement Gottwald, když bylo jeho jménem pojmenováno ukrajinské městečko Zmijiv v Charkovské oblasti. Ke svému původnímu jménu se vrátilo už v roce 1990. 

Dnešní ruské vedení na ukrajinské snahy vymýtit komunistickou symboliku pohlíží nelibě. Moskvě vadí zejména likvidace sovětských pomníků v ukrajinských městech včetně soch bolševického vůdce Vladimira Uljanova-Lenina a zakladatele sovětské tajné policie Felixe Dzeržinského.

Rozhořčení části ruského tisku vyvolalo tento týden odstranění obří Leninovy busty z jednoho z kyjevských muzeí. Největší bustu zakladatele SSSR v zemi dělníci rozřezali a odnesli do staré garáže.