Nekonečná řecká jednání o úsporných opatřeních doprovázely násilné protesty i kritika napříč celou Evropou. Nakonec se stejně škrtalo, nutnost záchranných balíčků ale už nikdo odvrátit nedokázal. Španělsko se proto rozhodlo jít jinou cestou.

I přes nevoli svého obyvatelstva vláda v pátek rozhodla: Letos musíme ušetřit 27 miliard eur (téměř 670 miliard korun).

Očekávané oznámení, které doprovázela generální stávka a svolané protesty, počítá s největšími škrty ve španělské historii - zmrazením platů státních zaměstnanců, větším daňovým zatížení korporací a se snížení státních subvencí v energetickém a telekomunikačním sektoru.

"Ministerstva čeká snížení výdajů v průměru o 16,9 procenta... nastane vyrovnání příjmů a výdajů v objemu přes 27 miliard eur," shrnula podle tiskových agentur španělská vicepremiérka Soraya Sáenzová.

"Tato vláda nebude zvyšovat daň z přidané hodnoty, ale usiluje o dodatečné využití podnikových daní," dodala vicepremiérka. "Je to moment, kdy

Premiér Mariano Rajoy poznamenal, že chce snížit rozpočtový deficit na úroveň 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Loni deficit činil 8,5 procenta HDP.

Návrh rozpočtu půjde do parlamentu v úterý a očekává se, že bude formálně schválen v červnu. Španělský ministr financí Cristóbal Montoro uvedl, že jde o nejúspornější návrh rozpočtu od roku 1977, kdy se Španělsko vydalo na cestu demokracie po pádu Franciska Franka.

"Hovoříme o mimořádných opatřeních, protože situace je výjimečná," řekl Montoro na tiskové konferenci po zasedání kabinetu, na němž byl návrh rozpočtu přijat.

Proti chystaným ekonomickým škrtům a reformám ve čtvrtek protestovaly po celém Španělsku miliony lidí. Střety s policií si vyžádaly desítky zraněných a téměř šedesát zatčení. Protestující útočil i na výlohy obchodů a bankovních institucí.