Americký prezident George Bush v úterý řekl v Kyjevě, že podporuje snahu Ukrajiny a Gruzie o vstup do Severoatlantické aliance a že Rusko v této otázce nebude mít právo veta.
"Podporujeme akční plán členství pro Ukrajinu a Gruzii," prohlásil Bush na společné tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Viktorem Juščenkem. Dodal, že se tento týden na summitu NATO v Bukurešti pokusí v tomto smyslu přesvědčit také další spojence.
Bush zároveň vyloučil souvislost mezi snahami obou zemí a americkými plány na systém protiraketové obrany v Evropě. "Nejde o žádný výmenný obchod," dodal.
Ještě před Bushovým pondělním příletem na návštěvu Ukrajiny dalo několik tisíc demonstrantů na hlavním kyjevském náměstí najevo, že zdaleka ne všichni největšího stoupence přijetí této země do NATO vítají. Na náměstí Nezávislosti bylo vidět heslo "Bush pryč z Ukrajiny" a slogan "Yankee go home" známý ještě ze sovětských časů.
Americký prezident přijíždí na Ukrajinu těsně před začátkem summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti, po kterém se má sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v lázeňském městě Soči.
Na bukurešťském summitu se má mimo jiné rozhodnout, zda NATO nabídne Ukrajině a Gruzii Akční plán členství (MAP), který je předstupněm k přijetí do aliance.
|
Čtěte více |
"Věříme, že spolu s našimi strategickými partnery budeme mít dostatek argumentů, abychom přesvědčili země, které mají vůči MAP výhrady," řekl agentuře Reuters hlavní zahraničně politický poradce ukrajinské vlády Oleksander Čalij.
Moskva mluví o hrozbě
Sblížení Ukrajiny a Gruzie s NATO rozhodně odmítá Moskva. Úřadující prezident Putin i jeho nástupce Dmitrij Medveděv vidí v rozšiřování NATO hrozbu pro ruskou bezpečnost.
Medveděv tento měsíc v rozhovoru pro britský list Financial Times prohlásil, že "žádný stát by nebyl rád, kdyby u svých hranic měl zástupce vojenského bloku, do kterého sám nepatří". Podle něj by nabídka členství v NATO dvěma zemím, které byly součástí Sovětského svazu, ohrozila evropskou bezpečnost.
Moskevští analytici odhadují, že jakékoli sblížení NATO s Ukrajinou a Gruzií by mohlo vyvolat ostrou reakci. "Jestli MAP bude schválen, zvláště v případě, kdy na summitu bude Putin, tak vypukne skandál," tvrdí šéfredaktor časopisu Rusko v globálním světě Fjodor Lukjanov.
Americký prezident doufá, že ruské obavy rozptýlí. "K tomu mám jasný postoj. Když má někdo na svých hranicích demokratické státy, je to dobře, a nikoli špatně. Demokracie mají tendenci žít v míru," řekl Bush v pondělním interview pro německý deník Die Welt. Zdůraznil zároveň, že na Ukrajině nebudou trvale rozmístěny jednotky NATO.
Podobné názory zaznívají i z Kyjeva. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko upozornil, že "někteří lidé šíří pohádky, že v černomořském přístavu Sevastopol bude vojenská základna NATO".
"Taková základna tam nebude," ujistil Juščenko. Odvolal se přitom na ústavu, která zakazuje zřídit cizí vojenskou základnu na ukrajinské půdě. Jedinou výjimku představuje základna pro ruskou černomořskou flotilu povolená na základě bilaterální dohody, jejíž platnost vyprší v roce 2017.
Zdrženliví spojenci
Ať už George W. Bush v Kyjevě ukrajinským hostitelům slíbí cokoli, splnění jeho slibů závisí na souhlasu všech členů aliance. Vůči přijetí zemí sousedících s Ruskem jsou zdrženlivé hlavně Francie a Německo. Francouzský premiér Francois Fillon v úterý potvrdil, že jeho země ukrajinské a gruzínské snahy nepodpoří.
"Francie rozšíření NATO o Ukrajinu a Gruzii zelenou nedá," řekl Fillon rozhlasové stanici France Inter.
Spolková kancléřka Angela Merkelová se ke kandidatuře Ukrajiny vyjádřila nepřímo, ale jasně tento měsíc po své návštěvě v Moskvě. Vyloučila přijetí takových zemí, kde "v této chvíli podporuje členství v NATO pouze politické vedení".
Průzkumy veřejného mínění na Ukrajině tento měsíc ukázaly, že vstup země do aliance podporuje pouze 30 procent obyvatel a že většina voličů nepokládá toto téma za prioritu.
Proti vstupu Ukrajiny do NATO se ostře staví také opozice v kyjevském parlamentu v čele s bývalým premiérem Viktorem Janukovyčem. Jeho Strana regionů v lednu v reakci na žádost o MAP podepsanou prezidentem Juščenkem a premiérkou Tymošenkovou zablokovala na několik týdnů práci parlamentu.
Všichni političtí předáci se shodují v tom, že jakékoli rozhodnutí o členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci by muselo být předloženo voličům ke schválení v referendu.
