Srbské prezidentské volby podle všeho budou velkým soubojem s těsným výsledkem. V prvním kole potvrdil svou roli spolufavorita šéf ultranacionalistů Tomislav Nikolić, nezískal ale potřebnou nadpoloviční většinu hlasů. O nové hlavě státu se rozhodne ve druhém kole voleb 3. února.
Po sečtení 98 procent hlasů získal šéf ultranacionalistů Nikolić přízeň čtyřiceti procent voličů. Jeho největší soupeř, dosavadní proevropský prezident Boris Tadić, získal 35,4 procenta.
"Od pondělního rána zahájíme kampaň pro rozhodující druhé kolo. Vítězství je na dosah, Srbsko jasně ukázalo, že chce změnu," řekl Nikolić po oznámení prvních výsledků.
První poločas
Vysoké ambice však má rovněž dosavadní prezident Tadić, který v neděli vyzval voliče, aby ve druhém kole podpořili pokračování cesty Srbska do EU. Zároveň připomněl, že také v minulých volbách prohrával po prvním kole. "Byl to jen první poločas. Nepřipustím, abychom se vrátili do devadesátých let," dodal v narážce na roli radikálů v éře vlády Slobodana Miloševiče.
K volbám přišlo rekordních 61 procent voličů. To podle analytiků vypovídá o tom, že si Srbové uvědomují, že se hlasuje v klíčovém okamžiku pro jejich zemi. Srbsko v současnosti zažívá složitou vnitropolitickou situaci, kdy se musí vypořádat s očekávaným vyhlášením nezávislosti své dosavadní provincie Kosovo, kterou obývají převážně Albánci.
Frustrovaní Srbové
Srbští prezidentští kandidáti nesměli v den hlasování mluvit s médii. Nová ústava, podle níž se včera v Srbsku poprvé hlasovalo, ovšem nezakazuje pomoc ze zahraničí. Významnou vzpruhou pro Tadiče proto bylo páteční prohlášení Evropské komise, že unie začne se Srbskem ještě v lednu jednat o zavedení bezvízového styku.
Srbové jsou dlouhodobě frustrovaní - a to nejen špatnou ekonomickou situací.
Za socialistické Jugoslávie byli zvyklí cestovat po celém světě. Za válek v devadesátých letech jim miloševičovská propaganda tvrdila, že se proti nim všichni spikli. Z většinového národa se staly v Chorvatsku, Slovinsku, Bosně, Makedonii a Černé Hoře menšinou. Ekonomika se zhroutila.
Srbové tak jen bezmocně přihlížejí, jak jejich sousedi vstupují do EU i do schengenského prostoru, zatímco oni musejí platit vysoké částky za víza, a to při cestě do bezmála kterékoliv země světa.
Na tuto frustraci, posílenou dlouhou izolací za éry Slobodana Miloševiče, hraje Nikolić. V Srbsku chybějí investice do infrastruktury, do nových podniků, ale hlavním tématem všech devíti kandidátů na prezidenta bylo Kosovo a očekávané vyhlášení jeho nezávislosti. Jen jeden kandidát, liberální studentský vůdce Čedomir Jovanović otevřeně říkal, že Kosovo je pro Srbsko ztraceno.
"Neřekl jsem Západu sbohem. Řekl jsem, že s ním můžeme žít a podepsat cokoli, ale nesmí se dotknout Srbska. Srbsko má své neměnné hranice," řekl Nikolić podle agentury Reuters na posledním předvolebním shromáždění.
Naráží na skutečnost, že EU má tento týden v plánu schválit mandát pro svou misi v Kosovu, která má dohlížet na vyhlášení nezávislosti. Srbsko ústy premiéra Vojislava Koštunici i kandidáta Nikoliče ovšem hrozí, že pak nepodepíše dlouho očekávanou předvstupní stabilizační a asociační dohodu.
Referendum o Evropě
Srby nejvíce rozčiluje západní podpora nezávislosti Kosova, kde žijí dva miliony Albánců. Podle loňského podzimního průzkumu srbského nevládního institutu CESID si 41 procent Srbů myslí, že je důležitější udržet Kosovo jako součást Srbska než vstoupit do Evropské unie.
"Voliči si před hlasováním neuvědomili, že volby jsou v podstatě referendem o našem postoji vůči Evropě," konstatoval pro stanici Deutsche Welle srbský mediální analytik Srdjan Bogosavljević.
Nikolić chce v případě vítězství okamžitě zastavit rozhovory s Evropskou unií. Otevřený konflikt kvůli Kosovu spíš nehrozí - novou válku podporuje jen každý desátý Srb. I Nikolić poněkud zmírnil svoji jinak velmi ostrou rétoriku.
Brusel se před volbami pokusil Srbsku nabídnout pomoc ve formě jednání o bezvízovém styku. "Technické rozhovory mohou začít, ale nelze říci, jak dlouho budou trvat," řekl v pátek Friso Roscam Abbing, mluvčí eurokomisaře pro vnitro a spravedlnost Franca Frattiniho.
Prezidentské volby byly prvním hlasováním obyvatel samostatného srbského státu, od něhož se v roce 2006 oddělila Černá Hora. Srbové už řadu let přešlapují na místě a cítí se obklíčeni. Unie s nimi přerušila vyjednávání o přidružení kvůli neschopnosti či neochotě stíhat a vydávat válečné zločince.
V unii jsou proti podpisu asociační dohody s Bělehradem například Nizozemci, kteří požadují vydání bosenskosrbského generála Ratka Mladiče, obviněného z válečných zločinů.
