Třiasedmdesátiletá Susan Collinsová je za stát Maine republikánskou senátorkou už 30 let. Stala se jí dávno před tím, než Donald Trump převrátil americkou politiku vzhůru nohama. A svými aktuálními činy ukazuje, že jí může být i ve chvíli, kdy prezidentovu politiku schvaluje pouhých 31 procent národa. A také že si na rozdíl od mnoha jiných republikánů, kteří se do federálních pozic dostali na zádech kontroverzního politika, může dovolit dát si od Trumpa distanc.
Před občany se proto v zájmu svého vítězství v listopadových kongresových volbách (tzv. midterms) kasá, že není „jeho právě oblíbenou senátorkou“, protože při hlasováních si udržovala vlastní hlavu a zdravý rozum. Vyzdvihuje, že odmítala Trumpovi schválit jeho válku v Íránu nebo že mu neodkývala Petea Hegsetha při jeho potvrzení do úřadu ministra obrany. Jenže statistiky ukazují, že i tato „disidentka“ v 95 procentech hlasovala pro prezidentovu legislativu, což jí demokratický oponent v očekávaně těsném souboji Troy Jackson rád připomíná.
Demokraté mají přitom šanci, že v úterních midterms mohou v obou komorách federálního Kongresu získat většinu a omezit tak moc Donalda Trumpa.
Co se dočtete dál
- Které státy jsou pro demokraty nyní důležité.
- Proč se republikáni snaží distancovat od Trumpa.
- Která extrémní témata a motivy se objevují v kampani.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace








