Napětí na Blízkém východě podle výzkumníka Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přesahuje rámec lokálního konfliktu a zapadá do širšího rozpadu mezinárodního řádu. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové upozorňuje, že současná situace není třetí světovou válkou, ale vytváří podmínky, které ji mohou v budoucnu přiblížit.

„Zatím ten konflikt nemá povahu systémových válek, jako byla první nebo druhá světová válka… Nicméně vidíme řadu krizí, které jsou propojené… a ten velmi nestabilní svět připravuje živnou půdu pro konflikt ještě širšího charakteru,“ říká Michal Smetana.

Podle něj je klíčové, že konflikt na Blízkém východě už dávno není izolovaný. Vedle Spojených států a Izraele se do něj nepřímo zapojují další velmoci. „Vidíme tam Rusko, které poskytuje Íránu zpravodajské informace… a zároveň je to důležitý konflikt v kontextu Číny,“ popisuje. Upozorňuje, že americké angažmá oslabuje jejich pozici jinde ve světě: „Spojené státy v tomto konfliktu spotřebovávají obrovské množství precizní munice, kterou plánovaly mít připravenou mimo jiné pro případný konflikt v Indo-Pacifiku.“

USA oslabily důvěru v NATO

Role Spojených států je podle Smetany zásadní nejen vojensky, ale i politicky. Kritizuje rozhodnutí opustit diplomatickou cestu a upozorňuje na širší dopady americké politiky na spojence. „Ten konflikt by neprobíhal tímto způsobem, pokud by se Spojené státy nerozhodly přerušit diplomatickou cestu a využít síly,“ říká a dodává, že současná americká administrativa přispívá k „rozpadu aliančních vazeb“ i oslabení důvěry v NATO.

V kontextu globální bezpečnosti Smetana varuje také před erozí jaderného řádu. Konec dohody New START označuje za symbolický zlom: „Byla to poslední smlouva kontroly zbrojení, která limitovala jaderné arzenály obou velmocí.“ Současně upozorňuje na rychlé zbrojení Číny, která „rapidně zvyšuje svůj jaderný arzenál“ a směřuje k paritě s USA a Ruskem.

Jaderné odstrašení přitom zůstává klíčovým prvkem mezinárodní politiky, ale i zdrojem nejistoty. „Jaderné odstrašování je postaveno nejen na kapacitách, ale i na víře, že je stát skutečně použije,“ vysvětluje Smetana. Právě oslabení důvěry v americké závazky podle něj nutí Evropu přemýšlet o posílení vlastních kapacit. V kombinaci s konflikty na Blízkém východě, válkou na Ukrajině a rostoucím soupeřením velmocí tak svět podle něj vstupuje do období, které je „velmi těžké“ a plné rizika další eskalace.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam