Dvě stě mrtvých okupantů na kilometr a zavřené nebe. Ukrajinské ministerstvo má plán, jak donutit Rusy k jednání o míru

Ruská vojenská operace na Ukrajině ani za čtyři roky nedosáhla svých cílů a bude pokračovat. To, zda bude dosaženo míru, závisí na Kyjevu. Podle ruské státní agentury TASS to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Cílů ještě nebylo úplně dosaženo, proto pokračuje speciální vojenská operace,“ řekl Peskov s odkazem na oficiální ruské označení invaze do sousední země, která začala 24. února 2022.

Ruská vojenská operace podle Peskova postupně přerostla z akce proti režimu v Kyjevě ve střet s celým Západem, který se podle mluvčího snaží Rusko zničit. Hlavním cílem Moskvy zůstává zajistit bezpečnost lidí na východě Ukrajiny, tvrdil mluvčí.

Rusko a Rusové se podle něj během posledních čtyř let silně změnili. „Společnost se úžasně semkla okolo prezidenta (Vladimira Putina), určitě dozrála, pokud jde o pochopení našich kořenů, pochopení toho, co je dobro a co zlo na celém světě, v mezinárodních záležitostech,“ prohlásil mluvčí.

Před invazí Putinova popularita podle průzkumu společnosti FOM činila 62 procent. Poté, co „speciální vojenská operace“ selhala a přeměnila se ve velkou válku, úřady prudce zesílily represe, omezily svobodu slova a spustily propagandu v dosud nevídané míře. Putinova popularita během roku podle FOM vzrostla na 78 procent a následně se pohybuje mezi 77 až 83 procenty. Současně ale vládu schvaluje jen 53 procent dotázaných a obliba vládnoucí strany Jednotné Rusko činí 39 procent, uvedl server The Moscow Times.

Rusko je teď velmi rozštěpené. Lidé z venku si to neuvědomují, tvrdí ruský právník

Připomněl, že podle průzkumu střediska VCIOM z konce loňského roku více než polovina Rusů – 55 procent – touží po ukončení války a návratu k „obyčejnému životu“. V průzkumu 79 procent dotázaných vyjádřilo důvěru k prezidentovi a 74 procent schvalovalo jeho činnost, ale na dotaz, koho považují za „hrdinu roku“, polovina neodpověděla a Putina za hrdinu označilo 22 procent.

Na výročí rozpoutání ruské války proti Ukrajině zpravodajský kanál SOTAvision zveřejnil záběry osamělého Moskvana přinášejícího kytici k pomníku ukrajinské básnířky Lisy Ukrajinky u Kyjevského nádraží v Moskvě. U pomníku už leželo několik kytic.

K jednáním o dosažení míru v rusko-ukrajinské válce Peskov uvedl, že nyní vše závisí na Kyjevu. Z ruských požadavků vůči Kyjevu jmenoval neutrální a bezjaderný status Ukrajiny, uznání ruské anexe oblastí na východě Ukrajiny a „vzdání se neonacistických norem“.

Argument ochrany ruskojazyčného obyvatelstva Donbasu a nutnosti takzvané denacifikace vlády v Kyjevě použila Moskva jako jednu z hlavních záminek pro zahájení své vojenské operace v roce 2022.

Peskov také uvedl, že nemůže potvrdit termíny a místo dalšího kola třístranného jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a Ukrajinou o ukončení rusko-ukrajinské války.

Pokud nebudeme podporovat společné evropské financování pomoci Ukrajině a agendu, která s tím souvisí, dostaneme se na periferii, říká Ivan Gabal

Mluvčí Kremlu podle agentury DPA také vyvolal údiv ničím nepodloženým tvrzením, které západní pozorovatelé považují za absurdní, že Francie a Velká Británie by mohly Ukrajině poskytnout jaderné zbraně jako páku v konfliktu s Ruskem. Peskov se odvolal na zprávu ruské zahraniční rozvědky SVR, sám však přiznal, že by to bylo v rozporu s mezinárodními smlouvami, napsala DPA. Připomněla, že Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu vzdala jaderných zbraní na svém území, i když toho později – po vpádu ruských vojsk – litovala. Rusko opakovaně obvinilo Kyjev, že pracuje na bombě obsahující jaderný materiál, ale pro toto tvrzení neexistují žádné důkazy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v projevu ke čtvrtému výročí začátku rozsáhlé ruské invaze uvedl, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin svých cílů nedosáhl a že Ukrajina ubránila svou nezávislost.

Diplomatické snahy o ukončení války zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným sporným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.

Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Ve válce zahynuly statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.

Agentura AFP minulý týden napsala, že před začátkem ruské invaze Rusko kontrolovalo sedm procent ukrajinského území. V současnosti to je 19,5 procenta, před rokem to bylo 18,6 procenta.