Premiér Andrej Babiš se chce ve čtvrtek v Bruselu jednoznačně postavit proti návrhu, aby země Evropské unie půjčily Ukrajině zhruba 210 miliard eur, tedy přes pět bilionů korun. Úvěr má zabránit tomu, aby Kyjev v příštích letech zkolaboval jak finančně, tak vojensky – podle všeho ukrajinskému státnímu rozpočtu dojdou peníze už v dubnu. Babiš ale odmítá, aby Česko svým dílem za část půjčky ručilo, šlo by v přepočtu o zhruba 90 miliard korun.
Zastánci půjčky, což je většina zemí EU, tvrdí, že záruky jsou spíše hypotetické a k jejich zaplacení v praxi těžko někdy dojde. Ve skutečnosti to ale zdaleka tak jasné není. A stejně tak je něco pravdy i na dalším argumentu odpůrců, tedy že poskytnutí této půjčky by mohlo ohrozit případné uzavření míru ve válce na Ukrajině – k úvěru pro Kyjev totiž mají být využity prostředky, které má Rusko takzvaně zmrazené na účtech v Evropě, především v Belgii.
Co se dočtete dál
- V čem si Babiš ohledně pomoci Ukrajině totálně protiřečí.
- Proč není vyloučené, že by země EU musely své záruky za půjčku nakonec splatit.
- V čem by půjčka mohla případně ohrozit uzavření míru.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
