Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to v pondělí uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už na konci minulého roku varoval, že Moskva bude muset upustit od svého moratoria na rozmisťování raket středního a krátkého doletu. Obvinil přitom Spojené státy, že začaly po světě tyto zbraně rozmisťovat. Poukázal tak na údajné „destabilizující kroky“ ze strany USA a NATO ve strategické oblasti.
„Protože situace se vyvíjí směrem k reálnému rozmisťování amerických pozemních raket středního a krátkého doletu v Evropě a asijsko-pacifickém regionu, ruské ministerstvo zahraničí konstatuje, že podmínky pro zachování jednostranného moratoria na rozmístění podobných zbraní pominuly,“ uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.
Bezpečnost v Evropě stojí na systému smluv, které Rusko postupně porušuje
Kroky Západu podle ruské diplomacie vedou k hromadění destabilizujících raketových schopností v regionech sousedících s Ruskem, což vytváří přímou hrozbu.
„Rozhodnutí o konkrétních parametrech odvetných opatření učiní ruské vedení na základě meziresortní analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních pozemních raket INF, jakož i celkového vývoje situace v oblasti mezinárodní bezpečnosti a strategické stability,“ uvedlo ministerstvo.
V roce 1987 tehdejší prezident Spojených států Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov podepsali smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Úmluva signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.
V roce 2019 USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa od smlouvy odstoupily, jako důvod uvedly porušování závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla a následně potvrdila zánik úmluvy. Moskva zároveň tvrdila, že podmínky nadále dodržuje na základě jednostranného moratoria.
Mezi rakety středního doletu patří například ruský Orešnik. Jde o novou zbraň s šesti hlavicemi, která může dosahovat rychlosti přes 13 tisíc kilometrů za hodinu a lze ji jen obtížně zachytit běžnými radary. Rusko ji poprvé použilo loni při útoku na Dnipro. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy uvedl, že tak Rusko učinilo v reakci na údery ukrajinské armády na ruské území americkými a britskými střelami. Minulý týden šéf Kremlu ohlásil zahájení sériové výroby orešniků.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist