Zástupci členských států Evropské unie se shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nová protiruská omezení, která míří zejména na energetický a bankovní sektor, v pátek podle informací ČTK ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti.

Dosažení shody ihned uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie bude podle ní v tlaku na Moskvu pokračovat, dokud ruský prezident Vladimir Putin válku na Ukrajině neukončí. „Útočíme přímo na srdce ruské válečné mašinérie. Zaměřujeme se na její bankovní, energetický a vojensko-průmyslový sektor a stanovujeme rovněž nový dynamický cenový strop ropy,“ napsala předsedkyně komise na sociální síti X.

Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové je osmnáctý sankční balík proti Rusku dosud nejtvrdší. „Dále snižujeme válečný rozpočet Kremlu, cílíme na dalších 105 lodí ruské stínové flotily a omezujeme přístup ruských bank k financování,“ uvedla Kallasová na X. "Vyvíjíme větší tlak na ruský vojenský průmysl, čínské banky, které umožňují obcházení sankcí, a blokujeme vývoz technologií používaných v dronech," doplnila

Evropská komise navrhla dosud poslední balík protiruských sankcí 10. června a od té doby se o nich intenzivně vyjednávalo mezi členskými státy. Balík počítá s dalšími omezeními týkajícími se ruského bankovního a energetického sektoru, kde se sníží cenový strop na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů na zhruba 47,6 dolaru za barel.

Omezit příjmy Moskvě

EU spolu se spojenci zavedla cenový strop 60 dolarů v prosinci 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy potřebné k financování války a zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh. Jak ale poznamenává agentura AP, cenové omezení bylo dosud z velké části symbolické, protože většina ruské ropy stála méně. Navíc se k němu nepřipojila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Sankce se týkají i nyní nefunkčních baltských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 a mají vést tomu, že z nich ani v budoucnu Rusko nebude mít zisk. Jsou rovněž namířené proti takzvané ruské stínové flotile, což jsou zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a kterými Moskva obchází stávající exportní omezení.

Česku se do sankčního balíku podařilo prosadit takzvaný záchytný mechanismus (catch-all mechanismus), který má celním správám členských zemí umožnit lépe bránit obcházení sankcí. Dává jim totiž možnost zastavit vývoz zboží, když bude hrozit, že by mohlo být přes třetí země dopraveno do Ruska a použito ve válce proti Ukrajině.

Slovensko blokovalo přijetí nových sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky Bratislavě poskytla.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam