Přišlo mi, že se lidé trochu báli. Pozastavení cel nebylo v plánu, Trumpa k tomu donutily trhy

Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donalda Trumpa přiměly, aby ve středu na 90 dní pozastavil takzvaná reciproční cla pro většinu zemí. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi bylo Trumpovým plánem od samého začátku.  

Trump v uplynulém týdnu vyzýval k zachování klidu tváří v tvář chaosu, který vyvolal uvalením takzvaných recipročních cel na desítky zemí, a odolával výzvám k jejich odvolání. „Vím, co sakra dělám,“ řekl Trump republikánům v úterý, zatímco se kvůli jeho masivním clům propadaly světové trhy. „BUĎTE V KLIDU! Všechno dobře dopadne,“ napsal republikánský prezident ve středu ráno v příspěvku na sociální síti Truth Social.

Komentář Ondřeje Housky

V tomhle šílenství není metoda: Trump pozastavil svá cla. Co musíme udělat, aby nám to nakonec bylo jedno?

11. 4. 2025 ▪ 4 min. čtení

„TOTO JE SKVĚLÝ ČAS NAKUPOVAT!!!,“ napsal v dalším příspěvku jen několik hodin předtím, než na stejné síti oznámil odložení platnosti zvýšení cel. Někteří uživatelé sociálních sítí prezidenta následně obvinili, že se příspěvkem snažil zmanipulovat trh, píše web stanice NBC News. Ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že Trump pobídl lidi, aby nakupovali na trhu, dokud byly ceny relativně nízké.

Nakonec to byl samotný trh, který Trumpa přiměl svůj přístup ke clům přehodnotit, píše NYT. „Přišlo mi, že lidé reagovali trochu nepatřičně. Byli trochu vyjukaní, víte… trochu se báli,“ prohlásil Trump, když ho novináři požádali, aby vysvětlil své rozhodnutí cla pozastavit.

Trumpův náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek amerických obchodních partnerů. Nové obchodní překážky otřásly akciovými trhy, zvýšily pravděpodobnost recese a vyvolaly odvetnou reakci ze strany Číny.

V důsledku celní války vyvolané americkým prezidentem se začaly propadat ceny amerických státních dluhopisů, což bylo znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Výnos státních dluhopisů tak začal rychle růst. Analytici a investoři po celém světě poukazovali na výprodej státních dluhopisů jako na známku toho, že důvěra v největší světovou ekonomiku byla otřesena, napsala agentura Reuters.

Před Trumpovým pozastavením cel se v zákulisí vysoce postavení členové jeho týmu obávali vypuknutí finanční paniky, která by se mohla vymknout kontrole a potenciálně zničit ekonomiku. Ministr financí Scott Bessent a další členové prezidentovy administrativy, včetně viceprezidenta J. D. Vance, prosazovali strukturovanější přístup k obchodní válce, který by se zaměřil na izolaci Číny jako nejhoršího aktéra a zároveň by vyslal širší signál, že Trump to s potíráním obchodní nerovnováhy myslí vážně.

Poté co Trump obrátil, se jeho tým dostal do nezáviděníhodné pozice, kdy se podle NYT snažili médiím namluvit, že to byl celou dobu jeho plán a brilantní strategie přímo ze stránek prezidentova bestselleru Umění udělat dohodu. Bessent podle NYT zašel tak daleko, že popřel, že by změnu v přístupu ke clům vyvolal trh s dluhopisy.

Trump však ve středu veřejným vysvětlením svého rozhodnutí podkopal Bessenta i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittovou, když se odvolal na nervózní trh a řekl, že jednal „spíše instinktivně než cokoli jiného“.

Mnoho nejvýše postavených poradců a činitelů v Trumpově týmu nemělo o zásadní změně v celní politice ponětí do poslední minuty. Trump totiž ještě ve středu ráno naznačoval, že se bude držet svého původního plánu.

Bessent hrál významnou roli při směřování prezidenta k odkladu cel. Ale skutečná zásluha, jak NYT anonymně sdělili Trumpovi poradci, patří trhům s dluhopisy. K Trumpově rozhodnutí vedla obava, že by se jeho hazard se cly mohl rychle změnit ve finanční krizi. A na rozdíl od dvou předchozích krachů za posledních 20 let, globální finanční krize v roce 2008 a krize během koronavirové pandemie v roce 2020, by za tento krach mohl jeden jediný člověk.

Amerika a svět právě dostaly nejděsivější lekci o druhém funkčním období Donalda Trumpa po týdnu jeho rozmarného vedení obchodní války, napsal web stanice CNN. Osud americké ekonomiky, pracovních míst a penzijních úspor milionů lidí i globální bezpečnosti může být podle CNN v následujících čtyřech letech kdykoli zmítán nestálými náladami a obsesemi stávajícího prezidenta.