Němci mohou utratit až bilion eur. Parlament definitivně schválil masivní výdaje na obranu a infrastrukturu

Nastupující německá vládní koalice na poslední chvíli prosadila změnu ústavy ohledně dluhové brzdy. A to jí umožní dramaticky navýšit veřejné výdaje. Podle politiků jsou nutné kvůli dvěma důvodům – nejistotě ohledně toho, jestli je po nástupu Donalda Trumpa stále možné spoléhat se na Severoatlantickou alianci. A kvůli tomu, aby se německá ekonomika dostala z dlouhodobé stagnace.

Konzervativní blok CDU/CSU a sociální demokraté (SPD), kteří teď vyjednávají o sestavení nové vlády, definitivně prosadili reformu dluhové brzdy v německém parlamentu. A to těsně předtím, než nastoupí noví poslanci zvolení v únorových předčasných volbách. Spolkový ústavní soud rozhodl, že jde o legální postup.

Podle většiny ekonomů je zásadní rozvolnění dosavadní dluhové brzy rozhodně nutné. Záležet ale bude na tom, jak konkrétně budou změny zavedeny do praxe. „Německo si to může dovolit,“ prohlásil Christian Sewing, šéf Deutsche Bank, tedy největší německé banky.

Plán počítá s vynětím velké části výdajů na obranu z pravidla o dluhové brzdě. Nebudou se do ní počítat výdaje nad jedno procento HDP. Podle současných odhadů by tak Německo mohlo nejspíš už v roce 2027 dávat na tyto účely 3,5 HDP, nyní jsou to zhruba dvě procenta. Každé procento německého HDP se rovná 44 miliardám eur, tedy víc než jednomu bilionu korun.

Kromě toho chce budoucí vládní koalice založit fond o objemu 500 miliard eur, tedy asi 12 bilionů korun na 10 let. Má z něj být financována infrastruktura, tedy výdaje na opravu dálnic, železnic nebo na digitalizaci. Celkem tak nové výdaje dosáhnou podle očekávání až bilionu eur.

K potřebné ústavní většině potřebovaly CDU/CDU a SPD hlasy Strany zelených. Ta reformu podpořila výměnou za příslib, že v rámci fondu půjde 100 miliard eur do investic do dekarbonizace ekonomiky.

komentář Ondřeje Housky

Němci chtějí masivně zbrojit, hurá! Je to game changer a největší pomatenci jsou ti, kterým to vadí

6. 3. 2025 ▪ 4 min. čtení

Vítězem nedávných předčasných voleb se stala koalice CDU/CSU. Její šéf Friedrich Merz během kampaně připouštěl pouze minimální změny ve fungování dluhové brzdy. Po volbách ale zcela otočil, podle svých slov pod dojmem politiky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Této americké vládě je osud Evropy do velké míry lhostejný,“ uvedl Merz, který přitom sám Spojené státy obdivuje a vždy byl pro co nejužší vztahy s nimi. „Mou absolutní prioritou bude, aby se Evropa stala, co nejrychleji to bude možné, natolik silnou, aby se postupně stala nezávislou na USA,“ prohlásil a udiveně dodal: „Nikdy bych nevěřil, že něco takového budu muset říct v televizi.“

Merz tak chce, aby Německo dávalo na obranu dost na to, aby se státy Evropské unie byly schopné, se značným přispěním Berlína, do budoucna obejít bez americké bezpečnostní záruky, Pokud by ji Trump skutečně znevěrohodnil. Masivní investice do infrastruktury zase žádali sociální demokraté – ti poukazují na analýzy, že německá ekonomika je silně podinvestovaná. Chybí peníze na digitalizaci, inovace nebo třeba opravu mostů a železničního spojení. Samo ministerstvo dopravy připouští, že akutní opravu potřebuje 4000 mostů.

Otázkou je, na co budou peníze skutečně vynaloženy. Objevily se obavy, aby z nich strany budoucí vládní koalice nefinancovaly hlavně své úzce vymezené priority, které by ale nepřispěly k modernizaci země. SPD tak žádá například vyšší minimální mzdu, CDU/CSU zase obnovení daňové slevy na pohonné hmoty pro zemědělce. „Pokud by zůstalo jen u vyššího zadlužení, nedosáhli bychom ničeho kromě dalšího zadlužení budoucích generací,“ uvedl šéf Deutsche Bank Sewing. Žádá proto po stranách, aby se zároveň domluvily na reformách, které by usnadnily podnikání, nebo aby se státy EU shodly na vytvoření jednotného kapitálového trhu. Díky němu by pak do jejich ekonomik mohly snadněji přitéct i soukromé investice. Zelení v rámci vyjednávání prosadili, aby investice ze zmíněného nového infrastrukturního fondu mohli jít jen na nové projekty, nikoliv na zmíněné „staré“ priority budoucích vládních stran.

CDU/CSU a SPD nyní vyjednávají o vzniku nové vlády. Všeobecně se očekává, že se dohodnou. Merz jako pravděpodobný budoucí kancléř chce mít jasno do Velikonoc.