Na Mnichovské bezpečnostní konferenci mezi Evropany začal převládat názor, že je potřeba se připravit na to, že dříve či později Spojené státy přestanou být spolehlivým spojencem – v otázkách bezpečnostních i ekonomických. A že je tudíž potřeba se pečlivěji podívat jinam po světě, s kým by se dal navázat užší vztah. V evropské politice tak nabírá na síle pragmatismus.

Přesně tohle je důvod, proč se na okraj mnichovské konference setkal český ministr zahraniční Jan Lipavský s čínským kolegou Wang Iem. Jde o první setkání ministrů zahraničí obou zemí od roku 2018, kdy se s tím samým čínským kolegou setkal tehdejší šéf české diplomacie Tomáš Petříček.

Podle ministra Lipavského se onu zhruba půlhodinu bavili hlavně o praktických otázkách česko-čínských vztahů, ale také o geopolitice v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Mluvil jsem o tom, že bezpečnost indo-pacifického regionu je propojená s Evropou, že bychom se měli vyvarovat eskalací,“ řekl po jednání Lipavský.

Čínský ministr, který má v Mnichově podobných setkání zhruba sedm až devět denně, se s novináři nesetkal. Hned po českém ministrovi jednal s úřadujícím rakouským kancléřem Alexandrem Schallenbergem.

Čínský ministr měl v Mnichově také důležitý projev v pátek hned po americkém viceprezidentovi J.D. Vanceovi, který šokoval přítomné evropské lídry podporou krajní pravice v Evropě. Čínu podle Ivany Karáskové, šéfky čínského programu Asociace pro mezinárodní otázky, například zajímá, jak hluboká je roztržka uvnitř společenství západních demokracií a s kým v Evropě by bylo možné úžeji spolupracovat. „Zároveň je Číně potřeba opakovat náš postoj k Ukrajině a možnosti dojednání míru, kde by u jednání měla být Ukrajina a Evropa,“ řekla Karásková.

A v neposlední řadě může být i pro českého ministra a vládu, jíž je členem, dobré ve volebním roce ukázat, že se zajímavá o byznys. Evropany totiž v současné napjaté době zajímá hlavně případná větší obchodní spolupráce s Čínou, která je pro mnohé státy stále nejdůležitějším obchodním partnerem, pokud jde o dovoz, což je třeba případ Česka.

Peking je nervózní z cel, která uvalil a ještě může přidat americký prezident Donald Trump, jehož vláda považuje právě komunistickou diktaturu za hlavního globálního soupeře. I kvůli tomu tlačí Washington na Evropany, aby se o svoji bezpečnost starali více sami. „Čína v tuto chvíli hledá cestu, jak zachovat volný obchod v té míře, v jaké jsme na něj zvyklí. V tomto ohledu pro nás je důležité, aby běžela funkční debata mezi Čínou a Evropskou unií, tak, aby nám něco neuteklo třeba ve chvíli, kdyby se celní válka nějakým způsobem měla zintenzívnit,“ řekl po jednání ministr Lipavský.

Svůj domácí trh si Peking chrání a svoji současnou složitou domácí ekonomickou situaci, která trpí nadprodukcí v mnoha odvětvích a slabým domácím trhem, vládnoucí čínští komunisté řeší mimo jiné větším tlakem na vývoz, který ale drtí evropskou konkurenci. V případě Evropské unie je to do velké míry vývoz zelených technologií jako jsou elektromobily nebo solární panely, v nichž má podle expertů čínský průmysl před evropskými výrobci technologický náskok zhruba jedné dekády.

Evropa začala být vůči Číně ostražitější v posledních letech jak kvůli uzavřenému čínskému trhu, tak kvůli rostoucímu geopolitickému tlaku Pekingu na okolí včetně Tchaj-wanu, s nímž Česko tradičně rozvíjí bohaté ekonomické a kulturní vztahy. Blízké vztahy s Čínou naopak udržoval předchozí prezident Miloš Zeman, za jehož vlády v roce 2016 dokonce česko navštívil čínský prezident Si Ťin-pching.

Čína kritizuje jak cesty českých politiků na Tchaj-wan, tak například setkání ministra Jana Lipavského se zástupci tibetské exilové vlády v Indii v březnu 2023. „Snahu o nějaký pragmatický přístup k Číně a znovuobnovení komunikačních kanálů ale ukazovala už schůzka premiérova poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara v listopadu 2023,“ zdůraznila Ivana Karásková.

Pojarova návštěva tehdy vyvolala zájem, protože šlo po dlouhé době o kontakt s nejvyššími čínskými místy. Pojar tam mimo jiné také jednal s ministrem zahraniční Wang Iem. Právě Pojar je v české vládě dosud největším prosazovatelem pragmatického přístupu v obhajobě zájmů Česka ve světě – a to je v mezinárodní politice trend, který bude nepochybně sílit u všech demokratických států s tím, jak bude slábnout role USA v mezinárodním systému.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist