Velký úbytek ledu v Grónsku odhaluje přírodní zdroje ostrova a neúmyslně zpřístupňuje některé z největších nevyužitých zásob kritických nerostných surovin na světě. Ústup ledu by tak mohl přinést začátek tzv. zlaté horečky na ostrově, napsal server zpravodajské televize CNBC.

Grónsko je rozlehlý, ale řídce osídlený ostrov, který se nachází mezi Severním ledovým oceánem a Atlantským oceánem. V posledních desetiletích se ale proměnil. Rozsáhlá analýza historických satelitních snímků, kterou loni zveřejnili vědci z univerzity v britském Leedsu, ukázala, že toto autonomní dánské území se kvůli globálnímu oteplování stále více zelená.

„Nyní se led pravděpodobně skutečně tvoří pouze tři nebo čtyři měsíce ve velmi severních zeměpisných šířkách a ve zbytku země ledové příkrovy ustupují, což odhaluje horniny a potenciální ložiska nerostných surovin, která nebyla dříve k vidění,“ řekl šéf britské těžařské firmy 80 Mile Roderick McIllree.

Firma 80 Mile má v současnosti v Grónsku tři projekty, které aktivně rozvíjí. Je mezi nimi velká ropná koncese na východním pobřeží ostrova, projekt těžby titanu poblíž americké vesmírné základny Pituffik na severozápadě a projekt Disko-Nuussuaq na jihozápadě, který by mohl být jedním z největších nalezišť niklu a mědi na světě.

Generální ředitel firmy Critical Metals Tony Sage uvedl, že tání ledu na ostrově firmě z logistického hlediska nesmírně pomohlo. Velké lodě se totiž nyní dostanou přímo ze severního Atlantiku až k okraji ložiska v Tanbreezu v jižním Grónsku, firma tak mohla využít plovoucí dok místo přístavu. Critical Metals rozvíjí v Grónsku jedno z největších světových nalezišť kovů vzácných zemin.

Sage ale upozornil, že pro těžební společnosti v Grónsku je také velkou překážkou nedostatek infrastruktury, protože Dánové tam nikdy nepostavili železnici ani silnice. Mimo města prakticky neexistují silnice, firma tak musí vyžívat vrtulník. To by podle něj mohlo případnou zlatou horečku na ostrově zbrzdit.

Konzultant Geologické služby Dánska a Grónska (GEUS) Jakob Klöve Keiding uvedl, že průzkum surovinového potenciálu Grónska z roku 2023 vyhodnotil na ostrově celkem 38 surovin, z nichž naprostá většina má relativně vysoký nebo střední potenciál. Mezi tyto suroviny patří kovy vzácných zemin, grafit, niobium, kovy platinové skupiny, molybden, tantal a titan. V Grónsku se rovněž nacházejí významná ložiska lithia, hafnia, uranu a zlata.

„Je zde obrovský potenciál, ale v současné době se tady vlastně moc netěží,“ řekl Keiding. Průzkum je tam většinou v počátečních fázích a pro mnoho ložisek není příliš údajů. Zdá se ale, že jsou tam i velká ložiska.

Za kritické nerosty se označují ty, které jsou považovány za zásadní pro transformaci energetiky. Konečné využití těchto surovin je široké a zahrnuje baterie pro elektromobily, technologie skladování energie a rovněž aplikace pro národní bezpečnost.

Grónsko se v posledních týdnech ocitlo v centru geopolitické bouře. Nově zvolený americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přání získat kontrolu nad ostrovem a označil tuto možnost za „absolutní nutnost“ pro účely související s národní bezpečnostní. Na začátku měsíce Trump odmítl vyloučit možnost použití vojenské síly, aby se Grónsko stalo součástí USA.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam