Bitva o změnu Green Dealu začíná, co na to Česko? A s přáteli jako Trump a Musk nepotřebujeme nepřátele

Myslet, to některé lidi bolí. Předvedli to, když hodnotili nedávno vydané paměti Angely Merkelové – prý byla ruskou agentkou. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

To zas bude boj

Doufám, že jste do nového roku vkročili úspěšně a přeju vám, ať se vám v něm daří! Důvodů, proč sledovat dění v Evropě a české počínání v EU, rozhodně nebude málo. Z očekávaných událostí nyní vyberu jednu: 26. února by měla Evropská komise předložit návrh, aby země EU do roku 2040 své emise snížily v průměru o 90 procent. Slyším dva rozdílné pohledy na to, co nastane. Podle jednoho z nich budou návrh řešit ministři a schvalovat ho kvalifikovanou většinou. Podle druhého to budou premiéři či prezidenti na Evropské radě, rozhodující jednomyslně (stejně jako u už platných cílů pro roky 2030 a 2050). Čeští politici i byznys jsou ostře proti snížení o 90 procent, a to z těchto důvodů. Dá se čekat, že toto téma silně zasáhne do kampaně před letošními parlamentními volbami v Česku.

Jen pro připomenutí

Evropská komise cíl k roku 2040 předložit musí, je to povinnost, kterou jí ukládá klimatický zákon, schválený státy EU a Evropským parlamentem v roce 2021. V Česku tehdy byla u moci vláda hnutí ANO a ČSSD. A byla pro. Uvádím to bez ohledu na to, co je možné si myslet o reálnosti snížení emisí o 90 procent k roku 2040. Sama Evropská komise připouští, že se v návrhu částečně spolehne na technologie, které ještě v požadované míře neexistují.

Český návrh

Premiér Petr Fiala předal v Bruselu Ursule von der Leyenové dokument, který mám k dispozici. Jde o český návrh na pomoc automobilovému průmyslu – jak ho zbavit očekávaných miliardových pokut za nesplnění emisních limitů. Češi chtějí rozložit plnění cílů do pěti let, jdou tedy výrazně dál než Evropská lidová strana (EPP). Její pozice spoluvytvořená europoslanci Luďkem Niedermayerem (TOP 09) a Danuší Nerudovou (STAN) žádá roky tři. Česká vláda taky tvrdí, že od roku 2027 v EU výrazně zrychlí prodej elektromobilů. To podstatné z nového českého návrhu jsem sepsal tady.

Prosvištíme si: Kdo (ne)maká

Do Evropského parlamentu nastoupila po loňských volbách řada nových Čechů. Několik z nich opravdu boduje a mají vliv. Jiní jsou ale spíš pro smích. Namátkou: Nikolu Bartůšek (Přísaha) chválí i její političtí konkurenti. Naopak Filip Turek (za Motoristy) si plete fakta dokonce i o svých milovaných spalovacích motorech a ani automobilky ho nepovažují za příliš „užitečného“. Všechny nové české europoslance hodnotí podcast Bruselský diktát. Zkrácená verze je tady, celý díl na Herohero, Gazetisto a Forendors.

K čemu jsou nepřátelé

Kdo že to hrozí útokem na členskou zemi NATO? Nejotevřeněji takovou výhrůžku nepronesl Vladimir Putin, ale Donald Trump. Nastupující americký prezident odmítl vyloučit, že by se USA mohly zmocnit Grónska, které je součástí Dánska, vojenskou silou. Podobně pohrozil i Panamě. A Kanadu, dalšího člena NATO, by prý vojensky nenapadl, ale chce k jejímu připojení použít ekonomický nátlak. Nabízí se otázka, kde je ve vztazích mezi spojenci hranice mezi trollingem a nezodpovědností (nebo idiocií?). Jak se říká, s takovými přáteli nepotřebujeme nepřátele.

Tesla se spalovákem

Někteří lidé mají pocit, že když výrazně uspěli v jednom oboru, automaticky to znamená, že rozumí všemu. Nejbohatší člověk světa a Trumpův blízký spolupracovník Elon Musk se čím dál častěji vyjadřuje k evropské politice. Přeje si, aby v únorových volbách v Německu (Němci v nich budou hledat cestu ze svého analogového světa) vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) – prý jako jediná může Německo „zachránit“. Podle Muska jde o stranu, která prosazuje deregulaci a snížení daní. Mýlí se, a to i ohledně dalších programových priorit AfD. „Aby Musk prokázal, že jeho vyjádření nebyla jen osudově neinformovaným populismem, měl by okamžitě provést drobnou úpravu ve výrobě svých Tesel,“ napsal ironicky jeden německý deník – „drobnou úpravou“ měl na mysli předělání Tesly na auto se spalovacím motorem. Protože právě to by se líbilo AfD. Co tato strana doopravdy prosazuje?

Výpisek z…: četby

„Novináři, pokud dělají svou práci dobře, nemohou být přáteli politiků. Říkám to navzdory vztahům založeným na vzájemném respektu, které jsem si během let s řadou z nich vytvořila.“

Giorgia Meloni, Io sono Giorgia. Le mie radici, le mie idee, Milano 2021.

Velká posila

Kdo se zajímá o EU, jistě zná ekonoma Petra Zahradníka, dlouholetého analytika České spořitelny a asi největšího českého odborníka na evropské fondy nebo společný evropský rozpočet. Zahradník je od ledna ekonomickým expertem pro evropské záležitosti poradenské společnosti BeePartner. Bude se věnovat například připravovanému novému unijnímu rozpočtu, revizi Green Dealu nebo projektům z Fondu spravedlivé transformace. S Českou spořitelnou bude nadále spolupracovat.

Ředitelé Evropy

Charanzová je zpět. Co bude bývalá nejvlivnější europoslankyně dělat? A řiďte se vánoční radou velkého muže

19. 12. 2024 ▪ 7 min. čtení

Přestup a stěhování

Think-tank Europeum má jako jediná česká instituce tohoto typu kancelář v Bruselu. V jejím čele tento měsíc skončí Žiga Faktor, který odchází pracovat pro slovenskou křesťanskodemokratickou europoslankyni Miriam Lexmann. Vedení kanceláře převezme přímo výkonný ředitel Europea Martin Vokálek, který se tedy od dubna stěhuje do Bruselu, přičemž v pozici výkonného ředitele zůstává. Hlavním mužem Europea v Praze tak bude Vokálkův zástupce Viktor Daněk.

Co si přečíst

• Nelámejme nad Západem hůl. Tady jsou důvody, proč se do budoucnosti dívat s optimismem.

• Robert Fico „mluvil jako naprostý dement, jako vždycky,“ shrnul vystoupení slovenského premiéra ohledně Ukrajiny a tranzitu ruského zemního plynu jeden z diplomatů. Viz tady.
• Vládu v Rakousku sestavuje spojenec Babiše. Herbert Kickl odmítá Zelenského a vystupoval s neonacisty.

Evropa podle…

Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum v AMO

Říká se sice, že zahraniční a evropské záležitosti voliče zajímají omezeně, to ale neznamená, že by o nich politici v kampani neměli mluvit, naopak. V dnešní Evropě je striktní oddělování domácí a unijní politiky iluzorní a neužitečné. Co nás ale čeká? ANO pravděpodobně bude instrumentalizovat vybraná unijní témata (migrace, pomoc Ukrajině) ke strašení a mentálnímu ohraničování Česka vůči všem „destruktivním bruselským vlivům”. I konstruktivnější, nebo alespoň aktivnější politika stávající vládní koalice vůči EU, však vykazuje řadu hlavolamů – například jak v nejnapjatějším mezinárodním prostředí za poslední desítky let zajistit unijní obranu a zvýšení konkurenceschopnosti, a zároveň odmítat reformu a navýšení evropského rozpočtu. Je na novinářích a expertech v následujících měsících důležité klíčové otázky související s EU tematizovat – a od politiků důrazně vyžadovat odpovědi. 

Co si poslechnout

• EU už není ani kasička. Čeští politici tam jezdí hlavně pro fotky. To je název dílu podcastu Bruselský diktát, jehož hostkou byla Eva Horelová ze Zastoupení Evropské komise v Praze.

• Do jaké míry odráží filmy o Jamesi Bondovi realitu mezinárodních vztahů a žijeme v éře padouchů z bondovek? Odpovídá muž, který je zároveň profesorem mezinárodních vztahů a bondologem.

• Jak nakopnout Evropu, aby dotáhla USA? Tady jsou fakta a čísla – peněz je dost, nápadů a schopných lidí taky. Problém je v něčem jiném a v roce 2025 je šance to začít měnit.

Tečka

Ještě k Angele Merkelové. Její nedávno vydané paměti rozproudily diskusi o tom, jak ji hodnotit. Na sociálních sítích se objevily názory, že dost možná byla ruskou agentkou. Věří tomu třeba ekonom Pavel Kohout. Myslet, to některé lidi zjevně bolí, a tak se uchylují k rádoby snadným vysvětlením. Že Merkelová udělala chyby, je jasné. Položme si ale otázku, kdy dělala rozhodnutí, která tehdy byla předmětem konsenzu, a Merkelová tudíž nemohla jednat jinak, i kdyby chtěla – protože občané by to nepřijali. A kdy naopak Merkelová měla dost možností něco změnit, ale prostě to neudělala. Vybral jsem tato témata: dodávky ruského zemního plynu, slabou podporu Ukrajiny po roce 2014, rozhodnutí zavřít německé jaderné elektrárny, migrační politiku a nedostatečné výdaje na obranu. Tady si můžete přečíst, jak Merkelovou ve světle těchto klíčových témat hodnotit.