Pařížská katedrála Notre-Dame se po pěti letech otevřela. Dorazil i Trump a sešel se s Macronem i Zelenským

Francouzi i dychtiví zahraniční turisté se dočkali. Stavbaři, restaurátoři a stovky
dovedných řemeslníků dokončili obnovu katedrály Notre-Dame, kterou v polovině dubna
2019 těžce poškodil rozsáhlý požár. Jeho příčinu se nepodařilo přesně zjistit. Velebný stánek římskokatolické církve bude dnes slavnostně otevřen za přítomnosti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Mezi četnými zahraničními hosty je i nastupující prezident USA Donald Trump, kterého už Macron uvítal.

V krátkém rozhovoru pro tisk Trump před setkáním podle BBC prohlásil, že on a Macron měli během jeho prvního funkčního období ve spolupráci „opravdu velký úspěch“. „A rozhodně to vypadá, že se svět právě teď trochu zbláznil. A budeme o tom mluvit,“ dodal Trump k jednání, ke kterému se poté připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenkyj. Schůzka trvala asi půl hodiny a Zelenskyj a Trump pak opustili Elysejský palác. 

Slavnostní znovuotevření katedrály Notre-Dame začalo v 19 hodin uvnitř více než 800 let starého gotického symbolu Paříže. Slavnosti u příležitosti znovuotevření nejslavnější pařížské katedrály se zúčastnili například německý prezident Frank-Walter Steinmeier, italský prezident Sergio Mattarella či prezidenti Polska, Chorvatska, Bulharska, Estonska, Finska či Litvy a prezidentky Gruzie a Kosova. Přijel také belgický královský pár či králové Maroka a Jordánska. Dorazit měl rovněž monacký kníže Albert II. a Británii zastupoval následník trůnu princ William. Účast podle ČTK naopak odvolala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.  Stejně tak na slavnosti chyběl 87letý papež František. Přesné důvody papežovy absence nejsou známé.  

Česká republika podle informací ČTK neměla mít v Paříži politické zastoupení. Slavnosti se ale zúčastnil arcibiskup Dominik Duka.

Ve 21 hodin měl začít velký koncert hvězd populární i klasické hudby, jako jsou klavírista Lang Lang, tenorista Benjamin Bernheim nebo zpěvačka Angélique Kidjoová. Kvůli větrnému počasí se ale měla akce vysílat ze záznamu pořízeného již dříve. Na bezpečnost slavnosti dohlíží na 6000 policistů.

Velebná církevní stavba se znovuotevřela v době, kdy se Francie po pádu vlády ocitla po vyslovení nedůvěry vládě a rezignaci premiéra v politickém zmatku. Prezidentu Macronovi se za dané situace dokončení nákladné obnovy hodí. 

„V dubnu 2019 jsme se rozhodli, že obnova potrvá pět let. Říkali nám, že je to
bláznovství. Ale dokázali jsme, že je to možné, a na to může být hrdý celý národ,“
prohlásil Macron už v pátek za přítomnosti pařížského arcibiskupa Laurenta Ulricha a své choti
Brigitte.

Znovuotevření Notre-Dame si ale užijí i řemeslníci a restaurátoři, kteří v uplynulých
týdnech finišovali ve vnitřních prostorách. Asi stovka jich založila pěvecký sbor, který už
několik měsíců ve volném čase pilně nacvičuje na pařížské Sorbonně i v kostelích
chvalozpěv Cantique de Jean Racine od Gabriela Faurého. Hodlá ho zazpívat na zvláštní
mši konané v Notre-Dame 11. prosince.

Kolik vše stálo a kdo to zaplatil

Účet za obnovu proslulé katedrály, na které se podílelo kolem 250 firem, včetně zahraničních, dosud nebyl uzavřen. I když je rekonstrukce dokončena, restaurátorské práce budou pokračovat i po znovuotevření gotické stavby. Podle pařížské arcidiecéze se bude na opěrných pilířích pracovat ještě čtyři až pět let, zatímco práce na náměstí kolem katedrály budou trvat nejméně tři roky. Na obnovu finančně přispělo na 340 tisíc dárců – běžných občanů i miliardářů. Celkem bylo podle listu Financial Times k dispozici 840 milionů eur (v přepočtu zhruba 21 miliard korun). 

Philippe Jost, který řídí veřejnou společnost založenou speciálně pro obnovu katedrály, v polovině listopadu uvedl, že ze získaných prostředků ještě zbylo kolem 140 milionů eur. Z tohoto přebytku by se měly financovat budoucí konzervační práce na 861 let staré gotické památce. 

Do fondu obnovy významně přispěli četní francouzští miliardáři, například Bernard Arnault, spolumajitel koncernu LVMH, největšího světového prodejce luxusního zboží, přislíbil 200 milionů eur. Stejnou částku nabídla Nadace rodiny L’Oréal, zatímco zakladatel společnosti Kering Francois-Henri Pinault a generální ředitel společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanne slíbili každý 100 milionů eur. 

Agentura AP už dříve napsala, že dárci z řad miliardářů s převodem finančních prostředků dlouhé měsíce po požáru otáleli. Požadovali, aby jim byly předloženy konkrétní plány obnovy, a také se zajímali o to, jak budou jejich peníze využity. Jost nicméně uvedl, že magnáti, kteří bezprostředně po požáru přislíbili obrovské částky, „plně dostáli svým slibům“. 

Francouzská ministryně kultury Rachida Datiová navrhuje vstup do obnovené katedrály zpoplatnit, což by podle ní pomohlo financovat i údržbu jiných katedrál a kostelů. Lístek by měl stát pět eur, čímž by se za rok vybralo asi 75 milionů eur. Vedení francouzské římskokatolické církve s tím ale zásadně nesouhlasí, neboť by to podle ní bylo v rozporu s právem lidí na bezplatný vstup do kostelů a katedrál. 

Na nový krov vzali tesaři do ruky sekery, dláta a palice

Stavba získala nový dubový krov letos 11. července. Několikatunovou konstrukci do centra francouzské metropole přepravovala po řece Seině 80 metrů dlouhá loď, kvůli níž se musela na několik hodin přerušit ostatní lodní doprava. 

Na obnovu dřevěné konstrukce střechy bylo pečlivě vybráno 1200 ručně pokácených dubů (některé zdroje uvádějí i vyšší počet). Obnovený krov z dubových trámů je složen ze tří trojúhelníkových částí o rozměrech 15 x 12 metrů a hmotnosti sedmi tun. 

Tesaři pracovali tak jako jejich předchůdci ve středověku. Do rukou vzali sekery a dláta, na něž tloukli palicemi. Použití ručního nářadí bylo záměrná, promyšlená volba. „Elektrické nástroje by práci nepochybně urychlily. Cílem je ale vzdát hold ohromujícímu řemeslnému umu původních stavitelů katedrály a zajistit, aby staleté umění ručního opracování dřeva žilo dál,“ citoval loni v červnu francouzský tisk generála ve výslužbě Jeana-Louise Georgelina, který na rekonstrukci dohlížel. 

Nicméně současní tesaři a architekti na rozdíl od svých dávných předchůdců zároveň využívali moderní technologie. Počítače jim pomohly k vytvoření detailních tesařských plánů, aby bylo zaručeno, že ručně vyrobené trámy do sebe přesně zapadnou. 

Své znalosti a um uplatnili také geologové

Na obnovu katedrály se muselo svézt také značné množství kamenů, ale ne jen tak ledajakých. Musely mít přesně danou velikost a strukturu. To byl vládní úkol pro francouzskou geologickou službu BRGM. „Kameny musí být vzhledově a rozměrově kompatibilní,“ stálo ve společném prohlášení úřadu pro dohled nad rekonstrukcí a BRGM. 

Původní kameny pro stavbu katedrály se těžily v pařížském podzemí ve 12. a 13. století. Šlo o vápenec z geologických vrstev vytvořených před 41 až 48 miliony let, které jsou hojné v Paříži a v okolí. Jednou z částí stavby, kterou pohltily plameny, byla věž nad chrámovou lodí z 19. století.  Restaurátoři a řemeslníci ji nahradili její věrnou replikou vytvořenou podle nákresů autora originálu, jímž je francouzský architekt Eugène Viollet-Le-Duc.

Loni v prosinci byl na věž jeřábem vynesen kříž, s ním se katedrála tyčí do výšky 96 metrů. Věž poté dostala novou olověnou krytinu. Poslední práce přirozeně probíhaly v interiéru, kde  odborníci mimo jiné vyladili mohutné varhany s 8000 píšťalami, které jsou největším hudebním nástrojem v celé Francii. Požár je ušetřil, musely se ale důkladně vyčistit od sazí a nánosu olověného prachu. 

Na bezpečnost slavnosti, která se bude konat s vyloučením veřejnosti, dohlíží na 6000 policistů.

Foto: Reuters

Požár zničil téměř celou střechu, včetně typického sanktusníku – 96 metrů špičaté věže z 19. století. Její zřícení se stalo hlavním symbolem ohnivé katastrofy. Ohni padla za oběť také část vitrážových oken i část nosných kleneb v chrámové lodi. Vnitřek katedrály zůstal uchráněn vážnějšího poškození díky kamenné klenbě, která z větší části udržela hořící střechu po jejím zhroucení. I díky tomu byla uchráněna většina vzácných artefaktů.

Proč požár ve střešních prostorách stavby vznikl, se nepodařilo s jistotou určit. Podle úředního závěru to mohl být elektrický zkrat nebo nevědomky odhozený nedopalek cigarety. 

Katedrála Notre-Dame, česky označovaná také jako katedrála Panny Marie nebo chrám Matky Boží, se tyčí na východní polovině pařížského ostrova Île de la Cité na řece Seině. Je katedrálou pařížské římskokatolické arcidiecéze. Byla postavena v letech 1163–1345 a patří k nejvýznamnějším památkám evropské středověké architektury, zejména pro svůj unikátní přechod od pozdně románské ke gotické architektuře.