Mohutné duby v lese Bercé v samém středu Francie pamatují dobu, kdy se země galského kohouta ještě vzpamatovávala z napoleonských válek. K nebi se vzpínají více než 200 let. Brzy si pro některé z nich přijedou dřevaři. Vzrostlé duby použijí Francouzi k rekonstrukci slavného pařížského chrámu Notre-Dame, který v dubnu 2019 poničil silný požár.

"Společně s architekty jsme prošli pozemky, abychom našli duby, ze kterých později vytvoříme krovy. Na ně pak umístíme věžičku katedrály," řekla pro francouzský deník La Croix Claire Quiñonesová z tamního Národního lesnického úřadu. Věžička, která Notre-Dame zdobila od 19. století, se během požáru zřítila.

"Potřebovali jsme stromy s průměrem větším než jeden metr, abychom z nich vytvořili 20 metrů dlouhé kusy. Podmínkou také bylo, že musí být lehce nahnuté, aby odpovídaly tvaru oblouků," dodala.

Aby vybrali ty správné duby, francouzští experti využili i moderní technologie. S pomocí dronů nafotili stromy a hlavně pak jejich koruny. Z toho vytvořili 3D modely, které odborníkům umožnily vybrat vhodné stromy.

Do lesa zavítali ministr zemědělství Julian Denormandie a ministryně kultury Roselyne Bachelotová. Společně se zúčastnili symbolické akce, kdy lesníci pokáceli prvních osm vybraných dubů. Na kmen prvního z nich ministryně umístila číslo jedna.

"Začíná rekonstrukce Notre-Dame," napsala pak Bachelotová na Twitter. Až dosud totiž dělníci pracovali na odstranění lešení, které se při požáru doslova přitavilo ke stavbě.

Na rekonstrukci pařížského chrámu padne celkem asi tisícovka starých dubů. Polovinu z nich mají tvořit stromy ze státních a obecních lesů, druhou polovinu pak poskytnou soukromníci. Jedním z nich je i Bertrand Servois, majitel lesů v oblasti Beffes, která leží asi dvě a půl hodiny na jih od Paříže. "Jsou to stromy, které zasadil můj pradědeček, aniž by mohl tušit, k čemu se nakonec použijí," řekl pro list La Croix.

Na pokácení dubů nemají Francouzi příliš mnoho času. Stromy musí padnout nejpozději do konce března. Jinak by dřevo bylo až moc vlhké. Dalších šest měsíců budou pokácené stromy ještě ležet v lese. "Strom může ještě reagovat. Když se během této doby zkroutí, tak víme, že pak se už měnit nebude," řekl pro agenturu AFP Aymeric Albert z Národního lesnického úřadu. Po uplynutí této doby skončí stromy na pile, kde je dřevaři rozřežou. Nakonec je čeká další "odpočinek". Mají totiž schnout až rok a půl. Každý strom dostane své číslo, aby odborníci přesně věděli, odkud pochází.

"Je to projekt, který je důležitý pro celou Francii. Zajistí, že bezpečnost katedrály vydrží dalších osm až deset století," dodal k tomu generál Jean-Louis Georgelin, který dohlíží na rekonstrukci chrámu.

Francouzští architekti a experti doufají, že se jim podaří splnit cíl a katedrála se znovu otevře podle plánu v roce 2024. To ostatně slíbil už prezident Emmanuel Macron krátce po požáru. "Bude ještě krásnější," prohlásil o katedrále tehdy. Ve stejném roce se v Paříži konají olympijské hry.

Katedrála Notre-Dame před požárem patřila mezi nejnavštěvovanější pařížské památky. Každý rok ji navštívilo až 14 milionů turistů a poutníků. Je pomyslným středem metropole, právě zde se nachází nultý bod, odkud se počítají vzdálenosti do dalších měst.

Stavba chrámu byla zahájena v roce 1163 a hlavní práce skončily v roce 1345. Jeho sloh je unikátním přechodem od pozdně románské ke gotické architektuře. Ve francouzské historii a kultuře hraje významnou roli. V roce 1804 se v Notre-Dame nechal korunovat císař Napoleon Bonaparte. Katedrálu proslavil také světoznámý román Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam