Merkelová v memoárech vzpomíná na pražské jaro i jednání o radaru v Brdech

Zpráva o porážce pražského jara a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zasadila bývalé německé kancléřce Angele Merkelové ránu, kterou prý cítí dodnes. V knize s názvem Svoboda, Paměti 1954 - 2021, která v úterý vyšla ve třech desítkách jazyků, vzpomíná významná osobnost německé a evropské politiky minulých desetiletí také na své studijní pobyty v Praze v 80. letech. V části věnované své politické kariéře se o Česku zmiňuje především v souvislosti s americkým plánem na umístění radarové základny v Brdech a s ním spojenými složitými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Merkelová v pamětech, v nichž na více než sedmi stech stránkách popisuje svůj život od narození v roce 1954 do konce politické kariéry v roce 2021, líčí mimo jiné dovolenou, kterou v srpnu 1968 strávila s rodiči v Československu. „Základnu jsme měli v Peci pod Sněžkou v Krkonoších,“ vzpomíná a popisuje, jak byli místní lidé hrdí na změny, které inicioval Alexander Dubček, a jak byli přesvědčeni, že vývoj nelze zvrátit. „To na mě udělalo velký dojem a zapůsobilo to na mě,“ napsala bývalá kancléřka. Rodina se podle ní z dovolené vracela s pocitem naděje.

Pryč od Merkelové. Německá CDU se posouvá stále víc doprava a chce zase vládnout

9. 5. 2024 ▪ 3 min. čtení

O okupaci Československa v noci z 20. na 21. srpna se pak dozvěděla z rádia. „Dodnes mám před očima místo, na kterém v kuchyni rádio mé babičky stálo. Ránu do břicha, kterou mi tato zpráva zasadila, také dodnes cítím. Ve čtrnácti letech jsem zjistila, že je v životě jen málo horších věcí, než je zmařená naděje,“ napsala bývalá kancléřka. Pro jejího otce Horsta Kasnera, který se přestěhoval v 50. letech ze západního Německa do Německé demokratické republiky (NDR), byla porážka pražského jara podle ní velkým zklamáním. „Od systému se stále více distancoval,“ napsala.

Po studiu Merkelová působila v akademii věd NDR a v této souvislosti vzpomíná na několik tříměsíčních studijních pobytů na československé akademii věd v Praze, především na setkání s profesorem Rudolfem Zahradníkem. „Rudolf Zahradník zval své hosty často domů, strávila jsem s ním a jeho manželkou Milenou nezapomenutelné večery,“ napsala bývalá kancléřka v memoárech. „Jsem velmi ráda, že tento výjimečný vědec a člověk... mohl po konci komunismu až do smrti v roce 2020 ještě třicet let svého života bádat a žít ve svobodě,“ svěřila.

V části knihy věnované době, kdy už zastávala funkci německé kancléřky, se Merkelová o Česku zmiňuje v souvislosti s jednáním s ruským prezidentem Putinem v Soči v lednu 2007. „Výčitka střídala výčitku. Několik minut Putin nadával na iráckou válku v roce 2003, na Spojenými státy plánovaný systém raketové obrany National Missile Defence (NMD), včetně zamýšleného umístění v Polsku a Česku, zuřivě přepočítával dosah íránských raket, aby dokázal absurditu takového raketového deštníku,“ napsala Merkelová. Putin podle ní trval na tom, že americký systém je namířen i proti Rusku. Bývalá kancléřka připomíná, že ruský prezident pak jednal o systému také s americkým prezidentem Georgem Bushem mladším a jeho nástupce Barack Obama plán na radarovou základnu v Česku opustil.

Z českých politiků zmiňuje Merkelová ve svých memoárech Václava Havla v souvislosti s Chartou 77 a v oddílu věnovaném brexitu také bývalého prezidenta Václava Klause. „Možnost vystoupení země (z EU) byla dohodnuta poprvé v ústavním konventu EU, ačkoli většina zemí to tehdy považovala za nepotřebné. Český prezident Václav Klaus při vypracování smlouvy o Evropské unii, lisabonské smlouvy, trval na tom, aby taková možnost byla součástí nové smlouvy,“ napsala Merkelová. Dodala, že doufala, že se nikdy nedožije využití článku, který umožňuje vystoupení země z EU.

Na Prahu si Merkelová podle svých slov vzpomněla také za uprchlické krize v roce 2015, když se rozhodovala, zda otevřít běžencům ze Sýrie německé hranice. Před očima podle svých slov tehdy měla obrázky z roku 1989, kdy se na západoněmecké velvyslanectví v Praze uchýlili východoněmečtí uprchlíci, kteří žádali o možnost vycestovat na Západ.

Merkelová byla 18 let předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a mezi lety 2005 a 2021 stála v čele německé vlády. Po odchodu z vrcholné politiky se stáhla do ústraní a veřejně vystupuje jen zřídka. Výjimkou byla naposledy v září slavnostní recepce u příležitosti jejích 70. narozenin. V úterý večer Merkelová představí své memoáry divákům v Německém divadle v Berlíně.