Přednášku českého ministra zahraničí Jana Lipavského na londýnské univerzitě UCL v pátek odpoledne přerušili propalestinští protestující z řad studentů. Po zhruba 20 minutách trvalého hluku ministr sál opustil. Lipavský v reakci uvedl, že z univerzity odešel na základě doporučení bezpečnostních složek. Byl připraven přednášku dokončit.

Šéf české diplomacie měl v první části hodinového programu na univerzitě vystoupit se zhruba patnáctiminutovým projevem na téma české zahraniční politiky a role kolektivní paměti. V závěru projevu, v němž se začal věnovat ruské invazi na Ukrajinu, se několik studentů zvedlo, začalo na ministra křičet, že je válečný zločinec, a provolávat hesla jako „From the river to the sea, Palestine will be free“ (Od řeky k moři bude Palestina svobodná) nebo že Izrael je teroristický stát.

Ministr zhruba dvě desítky minut čekal, zda se situace uklidní. Na základě doporučení bezpečnostních složek následně sál opustil nouzovým východem, neboť další aktivisté zablokovali přístupové chodby. Šéf diplomacie tak například nemohl jít do jiné přednáškové místnosti.

„Na základě doporučení bezpečnostních složek jsme z univerzity odešli. Byl jsem připraven dokončit přednášku a odpovídat na dotazy v diskusi,“ uvedl po odjezdu Lipavský.

Na síti X následně ministr uvedl, že nejde jen o něj, ale v takové situaci jde o bezpečnost celé delegace, která s ním přicestovala. Zopakoval, že byl připraven přednášku dokončit a odpovídat na dotazy publika. "Pár hlasitých jedinců se rozhodlo zbytku posluchárny debatu neumožnit," dodal.

V plánu podle programu na půdě School of Slavonic and East European Studies při UCL byla po úvodním čtvrthodinovém projevu další patnáctiminutová diskuse s politologem Seanem Hanleym. Následně měl Lipavský půl hodiny debatovat se studenty. Diskusi moderovala politoložka Jessie Barton-Hronešová. Někteří účastníci se snažili protestující uklidnit, situace vedla i k menším slovním přestřelkám.

Válku v palestinském Pásmu Gazy rozpoutal loni v říjnu teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael, při němž ozbrojenci pozabíjeli na 1200 lidí a 251 dalších odvlekli do Gazy jako rukojmí. V zajetí podle Izraele zůstává 97 osob, z toho 34 armáda prohlásila za mrtvé. Od jediného klidu zbraní, který na konci loňského listopadu trval pouhý týden a propuštěno při něm bylo přes 100 rukojmích, všechny další pokusy o dohodu, zprostředkované USA, Egyptem a Katarem, ztroskotaly. Minulý týden se objevily v médiích zprávy, že Katar končí s rolí zprostředkovatele, dokud Izrael a Hamás neprojeví „upřímnou vůli vrátit se k jednacímu stolu“.

Při odvetné vojenské ofenzivě Izraele v Pásmu Gazy od loňského října podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zahynulo nejméně 43 764 Palestinců a dalších 103 490 osob bylo zraněno. Údaje nerozlišují mezi bojovníky Hamásu a civilisty, kterých je ovšem většina. Další tisíce těl patrně zůstávají pod sutinami zřícených budov.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist