Živě: Amerika volí prezidenta. Trump už odhlasoval, výsledky uzná, pokud budou „spravedlivé“

Ten, kdo sedí v Bílém domě, má v rukou četné, silné páky, jak ovlivňovat hospodářský život v zemi, jež je největším světovým příjemcem i zdrojem přímých zahraničních investic. V zemi, kde sídlí osm z 10 nejcennějších veřejně obchodovaných společností světa. A také v zemi s velmi vysokou produktivitou práce, kde si lidé dopřávají mnohem kratší dovolenou než Evropané. Jak Donald Trump, tak Kamala Harrisová slibovali, že se Američanům postarají o lepší životní úroveň. Vytvoří nová pracovní místa, zaženou do kouta inflaci, ochrání americké společnosti před nekalou zahraniční konkurencí.

Přečtěte si: Nový šéf Bílého domu zdědí ekonomiku ve slušném stavu i horu dluhů. Ochranářským opatřením se svět nevyhne

Rodák z pražského Žižkova a od loňského roku čerstvý občan Spojených států Jan Veit dnes poprvé volil v amerických prezidentských volbách. Svůj hlas odevzdal ve volební místnosti ve východotexaském městě Jacksonville, kde žije. Na rozdíl od většiny obyvatel tradičně republikánského státu volil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou.

“Přestože nemám moc rád kandidátku, kterou jsem volil, tak je to pro mě jediná možnost, abych nějakým způsobem vyjádřil, že chci chránit demokracii tady. Je to nejdelší období, kdy nějaká země má demokracii. Zdá se mi, že Trump ji chce zničit,” řekl ČTK. Dodal ale, že je mu jasné, že jeho hlas nebude nic znamenat, protože republikán Donald Trump v Texasu podle předpokladů vyhraje.

Trump podle něj nerespektuje zákony a rád se pohybuje v šedé zóně. “Snaží se manipulovat systém tak, aby to pro něj bylo výhodné,” uvedl Veit. Harrisovou zase považuje za nezkušenou. “Mám nějakou představu, co by měl mít kandidát na prezidenta. Jsou to morální kvality a také politické zkušenosti. Harrisová je nemá a nebude umět nalézat rovnováhu mezi demokraty a republikány,” řekl šestašedesátiletý Veit, který se do Spojených států přistěhoval před více než 30 lety.

Americké prezidentské volby nesou po formální stránce znaky nepřímých dvoustupňových voleb; prakticky se ale rovnají volbám přímým. Občané v každém státě přímo volí takzvané volitele, kterých je dohromady 538. Každý stát má zastoupení odpovídající počtu jeho křesel v obou komorách Kongresu - ve Sněmovně reprezentantů dohromady 435 a v Senátu 100 - a tři volitele má také federální distrikt - District of Columbia, který má v Kongresu jen poradní hlas.

Většina volebních místností na východním pobřeží USA se začala otvírat dnes od šesté ráno místního času (12:00 SEČ). Jako první se v 6:00 místního času otevřely volební místnosti Connecticutu, Indianě, Kentucky, Maine, New Hampshiru, New Jersey, New Yorku a Virginii. Další následují postupně podle časových pásem. Možnost osobního hlasování v předstihu před samotným volebním dnem nebo korespondenční volby využilo více než 80 milionů lidí, což je přibližně třetina oprávněných voličů.

Přečtěte si: Manuál pro pochopení zákonitostí amerických voleb

K vítězství prezidentského kandidáta je potřeba získat nadpoloviční většinu - tedy 270 hlasů ve sboru volitelů. Vítěz "bere všechno", stačí tedy získat i jen většinu jednoho hlasu a kandidát získá všechny volitele za daný stát (výjimku tvoří Maine a Nebraska, které udělují ještě přídavné hlasy podle vítězů ve volebních obvodech). Pozornost se tak tradičně upírá na takzvané swing states, neboli kolísavé státy, kterých je tentokrát sedm: je to Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin.

Pensylvánie má 19 volitelů, což je nejvíce z kolísavých států, a Trump i Harrisová ji navštívili v závěrečný den kampaně. Shodně 16 volitelů mají Georgia a Severní Karolína, následované Michiganem s 15 volitelů. Arizona má volitelů 11, Nevada šest. Podle analytiků by Harrisová k získání 270 volitelů potřebovala obdržet hlasy 44 volitelů v kolísavých státech, zatímco Trump by jich potřeboval 51.

Kdokoliv nyní tvrdí, že umí předpovědět výsledek amerických prezidentských voleb, chlubí se něčím, co není možné. Podle všech relevantních průzkumů je stav souboje tak těsný, že může zvítězit jak Donald Trump, tak Kamala Harrisová. Seriózně předpovědět výsledek tak sice nyní nejde, ale je možné upozornit na faktory, které nakonec zřejmě rozhodnou. Jde o několik málo témat, která oběma kandidátům škodí nebo jim naopak „nahánějí“ hlasy, píše redaktor HN Ondřej Houska.

Boj o Bílý dům mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou je historický především proto, že 80 let po konci druhé světové války může zásadně ovlivnit tehdy ustavený světový řád, kdy se hegemonem světové politiky staly Spojené státy. Američané se svými spojenci prosadili liberálně demokratický mezinárodní pořádek a tomu odpovídající instituce, jako je OSN nebo NATO. Ty jsou nyní pod historicky největším tlakem autoritářských států, jako je Čína nebo Rusko, píše analytik HN Martin Ehl.

O posledních dnech kampaně se napsaly miliony písmenek. Ze všech možných analýz a průzkumů, které vedly k jedinému závěru - že se závěr udělat před hlasováním nedá - poněkud vyčníval článek deníku Wall Street Journal o tom, co bylo hlavními nápoji a potravinami kandidátů a jejich štábů. Není překvapením, že to byl fast food. U Harrisové jasně vedou Nacho Cheese Doritos, tedy brambůrky se sýrem, u jejího viceprezidentského kandidáta Tima Walze preclíky a sušené maso.
Trump de facto žije z dietní Coca-coly, doplňované jídlem z McDonaldu a také řetězce Chick-fil-A, který svoji expanzi do Evropy plánuje teprve na příští rok. Oba kandidáti na viceprezidenta TIm Walz a JD Vance podle deníku pijí takřka nonstop stejný nápoj - Diet Mountain Dew, zelenou nekalorickou povzbuzující limonádu. Můžeme to vzít i jako doporučení, s čím trávit u televize či počítače ostře sledovanou volební noc.

Ať se stane americkým prezidentem kdokoli, dříve či později pochopí, že Evropa je nejbližším spojencem Spojených států, nikoli konkurentem. Při zahájení švýcarsko-českého podnikatelského fóra to v Curychu prohlásil český prezident Petr Pavel. Podle hlavy státu je zřejmé, že jen společně mohou Evropa a Spojené státy čelit výzvám od zemí, jako je Čína.

Pavel později po novinářském dotazu hovořil také o svém zhruba dva roky starém výroku, v němž uvedl, že na něj Trump působil jako odpudivá lidská bytost. "Bylo to vyřčeno v době, kdy ani Donald Trump, ani já jsme nebyli prezidenty. Jako soukromá osoba jsem vyjádřil názor, který se opíral o moji osobní zkušenost z osobního setkání," řekl dnes český prezident.

Pokud by se měli setkat jako dva prezidenti, platí, že jsou zástupci svých zemí a měli by prosazovat jejich zájem, míní Pavel. "Pokud bude v našem zájmu se setkat, tak se budeme scházet tak, jak tomu velí diplomatické zvyklosti," konstatoval. Zájmy svých zemí budou podle něj hlavy státu prosazovat slušným a kulturním způsobem. "Což ale nemusí nutně znamenat, že musíme navzájem k sobě tíhnout nějakou velkou přitažlivostí," dodal Pavel.

Přečtěte si: Ukrajince ani EU to nepotěší: Trump a Harrisová sice o válce mluví jinak, ale v tom zásadním se shodují

Trumpův příznivec a majitel sítě X Elon Musk plánuje strávit volební noc s Donaldem Trumpem. Informovaly o tom weby New York Times a abcnews s odvoláním na nejmenované zdroje. Musk bude sledovat výsledky voleb s malou skupinou v Mar-a-Lago, Trumpově sídle v Palm Beach. To znamená, že Trump bude v těsné blízkosti muže, který řídí jednu z důležitých informačních platforem. Což by mohlo mít význam, pokud by v průběhu volebního večera došlo k chaotickým momentům. Podle deníku New York Times pořádá Trump několik večírků, včetně večeře s dárci.