Lídr Hamásu Haníja byl zabit při leteckém útoku v Teheránu. Teroristická organizace viní Izrael

Šéf palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit při leteckém útoku na jeho rezidenci v Teheránu, uvedla ve středu tato skupina podle agentury AP. Hamás, který ovládá Pásmo Gazy, přičetl odpovědnost za tento útok Izraeli. Vysoký představitel hnutí Músa abú Marzúk řekl, že jde „o zbabělý čin, který nezůstane nepotrestán“. Jde podle něho o zásadní eskalaci. Íránské Revoluční gardy informovaly, že spolu s Haníjou zemřel jeden z jeho osobních strážců a že se případ vyšetřuje.

Haníja se v úterý v íránské metropoli zúčastnil slavnosti, při které složil přísahu nový íránský prezident Masúd Pezeškján.

Agentura AP píše, že k odpovědnosti za atentát se zatím nikdo nepřihlásil, ale že podezření okamžitě padlo na Izrael, jehož představitelé slibovali Haníju a další šéfy Hamásu zabít v odvetě za teroristický útok na Izrael z loňského 7. října. Při něm ozbrojenci Hamásu v izraelském pohraničí zabili 1200 lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Tímto útokem začala válka v Pásmu Gazy, kde si izraelská odveta vyžádala podle tamních úřadů kontrolovaných Hamásem životy téměř 40 000 Palestinců.

Lídr Hamásu miluje přepych a nenávist k Izraeli má v krvi od dětství. Jeho sestry ale v židovském státě žijí

27. 5. 2024 ▪ 4 min. čtení

Tiskový úřad izraelské vlády dal na sociální síť Facebook fotografii Haníji s razítkem "eliminován". K fotce s červeným razítkem na čele s nápisem "eliminován" je připojen popisek: "Eliminován: Ismáíl Haníja, nejvyšší lídr Hamásu, byl zabit při přesném úderu v íránském Teheránu".

Izrael považuje Írán za největší hrozbu, především kvůli jeho jadernému programu. Íránský režim Izrael neuznává a viní ho z vražd íránských vědců a představitelů. Izrael podobná obvinění obvykle nepopírá, ani nepotvrzuje.

K zabití lídra teroristického hnutí Hamás Haníji se také vyjádřil jeden z izraelských ministrů, krajně pravicový Amichaj Elijahu, který to označil za správnou věc. Informuje o tom server The Times of Israel (ToI), podle něhož izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal pokyn své vládě, aby se k této věci nevyjadřovala. „Už žádné imaginární ‚mírové‘/kapitulační dohody, žádné milosrdenství pro tyto syny smrti,“ napsal podle ToI Elijahu na síti X v příspěvku spojeném s článkem informujícím o Haníjově zabití. „Haníjova smrt dělá svět o něco lepším místem,“ dodal.

Ministr národního dědictví Elijahu proslul loni v listopadu výrokem, že atomová bomba by mohla vyřešit problém Pásma Gazy. Prohlásil tehdy také, že v Pásmu Gazy nejsou žádní civilisté a neměla by se tam posílat humanitární pomoc. Netanjahu ministrovy výroky označil za „zcela odtržené od reality“. Elijahu se později snažil výroky mírnit a označil je za „metaforické“.

Haníja Pásmo Gazy před několika lety opustil a zamířil do exilu v Kataru. Hlavním šéfem hnutí v Pásmu Gazy je Jahjá Sinvár, který zosnoval útoky ze 7. října. Kolik toho o těchto plánech věděl Haníja, není podle agentury Reuters jasné. V dubnu při izraelském náletu v Gaze zemřeli tři Haníjovi synové a čtyři vnoučata. Řekl tehdy, že Hamás se touto událostí nenechá dotlačit k tomu, aby změkčil své pozice při vyjednávání o příměří s Izraelem.

O Hamásu nám uniká důležitá věc. Arabové ji veřejně říkají neradi, míní reportér

Informace o Haníjově smrti přišla jen několik hodin poté, co izraelská armáda oznámila, že v Bejrútu zabila významného velitele libanonského hnutí Hizballáh Fuáda Šukra. Íránem podporovaný Hizballáh je spojencem Hamásu. Izraelská armáda o Šukrovi podle serveru Times of Israel mluví jako o nejvyšším vojenském veliteli Hizballáhu, kterého doposud zabila, a jako o „pravé ruce“ šéfa hnutí Hasana Nasralláha. Působil jako jeho vojenský poradce.

Šukr podle ní po útocích palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského 7. října řídil útoky na židovský stát, včetně toho sobotního na Izraelem okupovaných Golanských výšinách. Raketa zasáhla fotbalové hřiště v drúzském městě, přičemž zemřelo 12 dětí a mladých lidí. Hizballáh se od tohoto útoku distancoval.

Spojené státy v roce 2017 vypsaly odměnu pět milionů dolarů za informace vedoucí k Šukrovu dopadení, podle Washingtonu sehrál klíčovou roli při bombových útocích na americkou a francouzskou základnu v Bejrútu v roce 1983, při nichž zahynulo 241 amerických a 58 francouzských vojáků.