Vedro jako tichý zabiják. Zjistit počet obětí extrémních teplot je podobný problém jako při covidu

Rostoucí teploty po celém světě zabíjí čím dál víc lidí, úřady však o těchto úmrtích nejsou schopny přesně informovat. Jejich údaje často zachycují jen ty nejjasnější případy, upozornila agentura Bloomberg. Ve snaze zaznamenat skutečné počty se podle ní experti přiklání k počítání „nadbytečných“ úmrtí, podobně jako tomu bylo u covidu-19.

Okres Miami-Dade na americké Floridě v letech 2015 až 2019 oficiálně zaznamenal pouze dvě úmrtí spojená s vedrem. Když si pak činitelé chtěli o věci udělat lepší obrázek, obrátili se na geografa Christophera Ueija působícího na Floridské státní univerzitě. Ten přišel s odhadem, že vysoké teploty v okrese zabily v průměru 34 lidí ročně.

Asi o rok později Ueijo analyzoval stejná data podruhé a tentokrát bral v potaz i nástup vln veder, aby lépe zachytil, jak se jejich dopady na zdraví postupně sčítají. Nová zjištění publikovaná letos v květnu byla zcela jiná: 600 úmrtí spojených s vedrem za rok.

Od roku 1961 se teplota v Česku zvedla o 2,2 stupně. Celá země jako by se přestěhovala z Vysočiny do Polabí

15. 2. 2024 ▪ 5 min. čtení

„Obě studie prošly recenzním řízením,“ uvedla Jane Gilbertová, která si jako zmocněnkyně okresu odpovídající za zvládání veder analýzy vyžádala. „Ptala jsem se (Ueija), kterou mám využívat, a on řekl, že to bude někde mezi 34 a 600,“ uvedla.

Vyjádření vystihuje ústřední problém při počítání obětí veder. Oficiálně letos kvůli nim zemřelo 63 lidí v Thajsku, nejméně 143 v Indii, nejméně 172 v Mexiku a více než 1300 za jediný týden při pouti do Mekky v Saúdské Arábii. Tato čísla jsou však zlomkem skutečné bilance veder. Často jde o ty nejzjevnější případy, kde zdravotníci nebo soudní lékaři najdou jasné pojítko mezi horkem a smrtí, nikoli o úmrtí, v nichž teplota sehrála nepřímou roli.

Jsou místa, kde se už blížíme k bodu zlomu. Poslední rok je extrém, varuje meteorolog

„Vedra jsou záludná,“ řekla Este Geraghtyová z firmy Esri dodávající počítačový program používaný výzkumníky a úřady k mapování dopadů veder. „Říká se jim tichý zabiják a má to dobrý důvod,“ dodala.

Nejběžnějším způsobem zaznamenávání obětí je počítání úmrtí, u kterých bylo teplo oficiálně jmenované jako hlavní příčina nebo jedna z nich. Nejjasnější varianty těchto úmrtí pramení z přehřátí organismu, které může vyústit ve vyčerpání z tepla nebo těžký úpal. Symptomy vyčerpání zahrnují malátnost, žízeň, závrať a slabost, zatímco úpal se může projevovat zmateností a ztrátou vědomí. Úpal zpravidla nastupuje, když tělesná teplota dosáhne asi 40 stupňů Celsia. Organismus zkrátka takovouto teplotu dlouho nevydrží a začne selhávat, nepřijde-li rychlé ochlazení nebo jiný zákrok.

Rozpoznat přehřátí organismu ale nemusí být jednoduché. Ne každý, koho zasáhne, je schopen vyhledat pomoc. Když někdo umře sám doma nebo přes noc v parku, tělesná teplota pravděpodobně klesne, než se najde tělo, řekla Sarah Hendersonová, která vede agenturu veřejného zdraví v Britské Kolumbii v Kanadě. Jinými slovy – nejpatrnější známka úpalu zmizí.

Například v Japonsku úřad pro zvládání živelních pohrom eviduje pouze úmrtí kvůli úpalu. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) počítá oběti veder na základě úmrtních listů, kde jsou často vedru připisována úmrtí spojená s úpalem. Ten také figuruje ve velké většině případů evidovaných vládou v Indii.

Oběti úpalu představují nejjednodušší verzi úmrtí z veder, existuje však i další, větší kategorie. Gregory Hess, který působí jako hlavní soudní lékař v okrese Pima na jihu státu Arizona, ji označuje jako „úmrtí s přispěním vedra“. Ta není jednoduché rozpoznat a mnohá místa k tomu nemají prostředky nebo motivaci.

Lidské tělo disponuje dvěma klíčovými obranami proti přehřátí: pocením, které uvolňuje teplo skrze odpařování, a zrychlením srdečního tepu, což vystupňuje krevní oběh a přenáší teplo do kůže. Chronická onemocnění včetně srdečních problémů nebo cukrovky mohou ochlazování organismu potlačovat, stejně jako některé léky na tyto nemoci. Když ale takovíto pacienti umřou v čase veder, onemocnění je „častěji uváděno jako příčina smrti než vedro“, řekl Ueijo.

I u fyzicky zdravých lidí může vedro ovlivnit koncentraci, rovnováhu a hladinu energie. To zvyšuje riziko pro kohokoli, kdo je oslaben užitím drog nebo alkoholu a pro osoby trpící duševními problémy. „Proč nám v parcích umírá v červenci mnohem víc lidí, co žijí na ulici, než v prosinci? Je to kvůli vedru,“ míní Hess.

Aby obešli to, jak zřídka je horko uváděno jako oficiální příčina smrti, čím dál víc akademiků a zdravotnických činitelů uplatňuje na počítání obětí veder metodiku „nadbytečné úmrtnosti“. Tyto analýzy, které běžně nepomáhají s evidencí v reálném čase, využívají stejné postupy, jakými se odborníci na veřejné zdraví snaží vyjasnit, kolik lidí umírá přímo či nepřímo kvůli covidu-19.

Při vypočítávání nadbytečných úmrtí experti aplikují statistické modely na meteorologické záznamy a oficiální údaje o úmrtnosti v jisté lokalitě, ať už na období týdenní vlny veder či na celé léto nebo několik let. „Cílem je najít souvislost mezi teplotou a tím, jak lidé umírají,“ vysvětluje výzkumnice z Bristolské univerzity Eunice Loová.

Jedna taková studie publikovaná v roce 2021 dospěla k závěru, že vedra po celém světě v letech 2000 až 2019 způsobila kolem 489 000 úmrtí, která by jinak nenastala. V Evropě během léta roku 2022 teplo přispělo k 61 000 úmrtí, uvádí jiný odhad z loňského roku. Výpočty nadbytečné úmrtnosti jsou však proveditelné pouze v oblastech, které vedou ucelené záznamy o úmrtích ze všech příčin, což země v Africe nebo jihovýchodní Asii nemusí splňovat.

Extrémní vedra nikam neodejdou. Přibývající skleníkové plyny v atmosféře už oteplily planetu asi o 1,2 stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou a vlny veder jsou čím dál častější a intenzivnější. Vzhledem k této trajektorii je potřeba brát vedro jako smrtící hrozbu.

Prvním krokem je však pochopení rozsahu problému. „Potřebujete ta čísla znát, abyste podle toho mohli navrhovat infrastrukturu a politická opatření,“ řekl urbanista Avikal Somvanší působící v indickém Středisku pro vědu a životní prostředí. Jinak si podle něj činitelé v zahraničí mohou pomyslet: „No jo, Indie je země s 1,4 miliardy obyvatel a jenom 300 lidí tam loni umřelo na úpal.“