Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné ministerstvem vnitra.

Nová lidová fronta získala v prvním kole 32 mandátů, v tom druhém pak 146 mandátů. Ze tří největších bloků má tak zatím nejvíce poslanců. Předchozí levicová aliance NUPES, která kandidovala v roce 2022, získala 151 mandátů. Dalších nejméně 16 levicových poslanců bylo zvoleno mimo alianci. K alianci se zřejmě přidá i několik dalších poslanců, kteří kandidovali mimo dohody mezi hlavními silami bloku. Je velmi pravděpodobné, že strany zapojené do Nové lidové fronty vytvoří více klubů v Národním shromáždění. Alianci tvoří socialisté, komunisté, Zelení a populistická strana Nepodrobená Francie (LFI).

Nejvíce mandátů podle propočtů ministerstva vnitra získala v druhém kole vládní aliance Spolu díky zvolení 148 poslanců. Další dva poslance aliance získala v prvním kole na konci června. Pro prezidentský tábor se každopádně jedná o výrazné oslabení. V roce 2022 za něj zasedlo v dolní komoře parlamentu 250 poslanců. Dalších devět poslanců získalo mandát za strany, které macrona v předchozím volebním období podporovaly.

Národní sdružení výrazně zaostalo za svým cílem získat parlamentní většinu. V druhém kolem uspělo v 88 obvodech, své kandidáty při tom mělo ve více než 400 obvodech. Dalších 37 poslanců však získalo v první kole. I tak se pro stranu Marine Le Penové jedná o posílení, jelikož v roce 2022 tato krajně pravicová strana získala celkem 89 mandátů. Dalších 17 mandátů by si měli připsat spojenci RN. Jelikož ostatní bloky tvoří více stran, tak by RN mohlo mít v Národním shromáždění největší klub.

Pravicoví Republikáni, které těsně před volbami zmítal ostrý vnitrostranický spor o spolupráci s RN, přežili svou politickou smrt a získali podle ministerstva vnitra nejméně 39 poslanců. Mimo hlavní alianci bylo zvoleno dalších nejméně 27 pravicových poslanců.

K volbám v druhém kole přišlo 66,6 procenta voličů, v prvním kole to bylo 66,7 procenta voličů.

Dalších několik desítek zákonodárců kandidovalo ve svých obvodech bez předchozí dohody s největšími bloky. Dá se tak očekávat, že se přidají k některým ze vznikajících klubů či se dohodnou na vytvoření nových klubů. Propočty ministerstva vnitra se tak mohou lišit od údajů zveřejněných v tisku, které berou v potaz i předchozí preference a spojenectví zvolených zákonodárců.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist