Česká vláda se postavila proti razantnímu snížení emisí v EU k roku 2040. Jaký klimatický cíl chce místo toho prosadit? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!
Přehnali jsme to
Prioritou teď musí být nastartování ekonomiky a její rychlejší růst, nikoliv zelená agenda. Ne, Green Deal není nesmysl, ale některé normy, které jsou jeho součástí, vážně nedávají moc smysl. Dobrou zprávou ale je, že politici to začínají chápat a že pro příště už by firmy v EU neměly být terčem další a další byrokracie, jako tomu bylo v minulých letech. O co jde? Čtěte.
Češi tlačí dolů
Evropská komise navrhla, aby státy EU snížily své emise k roku 2040 o 90 procent. České ministerstvo životního prostředí, které mělo za úkol vypracovat českou pozici k tomuto návrhu, původně nebylo proti. Takřka všechny ostatní resorty to ale zahrnuly kritikou a výsledkem je, že vláda schválila českou pozici, která devadesátiprocentní redukci emisí odmítá – a chce snížení o 75 až 80 procent, zjistili Ředitelé Evropy. Podle našich informací ale všechny ostatní země včetně „uhelného“ Polska podporují o něco větší redukci emisí. Rýsuje se tak kompromis, který bude výš než český požadavek.
Ostře sledované: Kallasová vzdává NATO
Estonská premiérka Kaja Kallasová strávila Velikonoce v Praze, dozvěděli se Ředitelé Evropy. Na jejím účtu na síti X o tom nic nenajdete, protože šlo čistě soukromou cestu. Do české metropole vzala syna na prázdniny, mimo jiné proto, že se nově otevřela přímá letecká linka mezi Tallinem a Prahou. Estonci mezitím vyvolali rozruch aprílovým žertíkem, že Kallasová bude novou šéfkou NATO. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Ambici stanout v čele aliance Kallasová krátce před Velikonocemi vzdala, protože neměla šanci. Končící nizozemský premiér Mark Rutte už získal podporu od většiny lídrů NATO včetně českého premiéra. Chybí mu poslední čtyři.
Překonat mentální překážky
Před čtyřmi lety byla ODS a její předseda Petr Fiala ostře proti tomu, aby si země EU společně půjčily na trzích v zájmu vzniku fondu na podporu ekonomiky zasažené dopady pandemie covidu-19. Europoslanci ODS tehdy patřili k hrstce těch, kteří proti tomu v Evropském parlamentu hlasovali. Francie, Estonsko a některé další země teď navrhují, aby státy unie tento postup zopakovaly a společně si půjčily 100 miliard eur, aby měly na razantní navýšení investic do obranného průmyslu. Z řad ODS nejdřív znělo reflexivní ne, nyní se ale premiér Fiala vyjadřuje výrazně mírněji. Koncem března na summitu lídrů zemí EU v Bruselu prohlásil, že byť je k této iniciativě opatrný, je připraven bavit se o všech možnostech, které by ke zvýšení obranyschopnosti napomohly. A výslovně zmínil, že je potřeba „překonat mentální překážky, které tu byly“.
Ideologie mizí
Nevíme, jak to dopadne, ale bylo by zvláštní, kdyby proti nápadu na společnou půjčku hlasitě vystupovalo zrovna Česko, které do společného evropského rozpočtu, který by za ni nejspíš ručil, odvádí výrazně méně, než z něj dostává. Je hlavně na největších čistých plátcích, tedy Němcích, Nizozemcích či Švédech, aby půjčku zablokovali, pokud by to uznali za vhodné. Je dobře, že Česko si uvědomuje, že čistě ideologický přístup ve stylu „prostě nechceme v rámci EU společně dělat víc než dosud, tečka“, který byl řadě lidí v ODS vždy vlastní, není namístě. „Pokud by byla mezi státy EU na společných dluhopisech na obranu shoda, tak my to blokovat nebudeme,“ řekl Ředitelům Evropy mimo záznam vysoce postavený zdroj z prostředí české evropské politiky.
Prosvištíme si: Hráči a lenoch
V Evropském parlamentu končí hned sedm Čechů, už nekandidují. Byli mezi nimi hvězdy, propadáky i politici, kteří měli v zákulisí velký vliv, byť o nich nebylo slyšet. Všechny končící české europoslance hodnotí Ondřej Houska a Michal Půr v podcastu Bruselský diktát. A přináší taky rozhovor s jedním z nich, s Jiřím Pospíšilem (TOP 09). Říká toto: „Ženy v politice to nemají jednoduché a my muži s nimi taky ne.“ Proč? Celý díl Bruselského diktátu je na HeroHero a na Gazetisto.
Diktát na cestách
Přijďte na živé vystoupení podcastu Bruselský diktát! Ve středu 17. dubna od 17:00 v brněnském baru 4pokoje, hned druhý den ráno v 9:00 na Mendelově univerzitě (vstup bez registrace i pro nestudenty) a týž den, tedy ve čtvrtek 18. dubna od 18:00 v Břeclavi. Domluvené jsou i další místa a termíny, jejich přehled najdete tady.
Fiala řídí Evropu?
Už několik průzkumů k eurovolbám naznačilo, že v nich ODS dopadne neslavně, zatímco její evropská frakce, ECR, dobře. Šéf ODS a premiér Petr Fiala to nemusí mít ve straně lehké, mezi ostatními lídry EU je ale docela oblíbený pro svůj klid a konsenzuálnost. Výsledkem téhle rovnice je, že Fiala může prohrát eurovolby a přesto povýšit, myslí si ženská polovina Ředitelů Evropy.
Špatné otázky
Lídryně hnutí STAN do evropských voleb Danuše Nerudová schytává v médiích bídu, jak se moderně říká, za to, že přiznává svou ambici stát se novou českou eurokomisařkou. Řeší se, do jaké míry je přestup z parlamentu do komise v EU běžný, jestli nejde o „podraz“ na voličích a tak dále. Jsou to špatné otázky. V případě možné nominace bývalé rektorky a prezidentské uchazečky na příští českou zástupkyni v Evropské komisi bychom se měli ptát jinak.
Jourová zpět ve škole
Současná česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO) by měla po vypršení svého mandátu letos na podzim jít učit na Právnickou fakultu v Praze, proslýchá se na chodbách této školy. Nebylo by to překvapení. Jourová je právnička, sama absolventka PF UK, a o tom, že by se chtěla po konci komisařské éry „pohybovat mezi mladými lidmi, třeba učit“, mluví už delší dobu. „Bavíme se o tom (s vedením PF UK),“ potvrdila Jourová na dotaz Ředitelů Evropy. Konkrétní obsah se školou teprve dojednává. „Kde mám náskok, je právo pro digitální svět. Tam bych mohla být užitečná,“ dodala místopředsedkyně komise, do jejíhož portfolia patří online prostředí.
Co si přečíst
• Zahraniční politika rozhoduje ve volbách málokdy a o Francii to platí ještě víc než o řadě dalších zemí. Na koho se tedy Emmanuel Macron obrací svou aktuální přeměnou z holubice míru v ukrajinského jestřába?
• Šest chyb, kvůli kterým se Česko řítí do obřího energetického průšvihu.
• HN uspořádaly debatu předních zastánců a odpůrců eura. Oba tábory se ale moc neposlouchají.
Evropa podle…
Luuk van Middelaar, profesor, šéf institutu BIG
Ruská invaze na Ukrajinu v Evropě způsobila mnoho změn, z nichž ty v energetice patří k nejdůležitějším. Všechny státy včetně Německa uznaly, že závislost na ruském plynu představuje zranitelnost. Došlo na řadu krizových kroků, jako byly nákupy zkapalněného zemního plynu z USA či Kataru, povinné zvýšení zásob plynu nebo masivní podpora domácnostem a firmám. Rok po plynové krizi z období 2022–2023 si musí EU uchovat akčnost, kterou tehdy i pod českým předsednictvím předvedla. Přechod na obnovitelné zdroje s sebou nese zase jiný typ závislostí, a to především na Číně. USA sice Evropě s plynem pomohly, ale zároveň jsou jejím ekonomickým konkurentem, který je se svými třikrát až pětkrát nižšími cenami energií hrozbou pro evropský energeticky náročný průmysl. Energetická diplomacie by tedy měla být součástí naší příští zahraničněpolitické a bezpečnostní strategie. Jde o státní zájem, jak ukazuje nová studie institutu BIG.
Co si poslechnout/Kam zajít
• Jaký je nejslavnější případ, kdy soud EU odsoudil Česko? A kdo je Juliane Kokottová?
• Ztratí britští konzervativci po 14 letech moc? Přijďte na debatu.
• Čína je pro Německo největším obchodním partnerem. O tom, jestli může Berlín tuto závislost snížit, a o tom, jak to souvisí s EU, je tento podcast.
Tečka podle Ondřeje Housky
Nesnáším létání. Ale přesto musím říct, že nově zprovozněný přímý noční vlak mezi Prahou a Bruselem je nesmysl. Příjezd na bruselské nádraží Midi až v 9:27 (pokud nedojde ke zpoždění) je pro pracovní účely, když program obvykle začíná v 9:00, hrozně pozdě. Vlak je bez sprchy a wi-fi (WTF?). A hlavně, celé to prostě trvá příliš dlouho (obousměrná cesta skoro 31 hodin). Vážně by měl stát třeba úředníkům, jezdícím na jednání do Bruselu, platit diety navíc oproti letecké dopravě? A tito lidé by měli trávit tolik času v kupé, místo doma s rodinou? Vlak je fajn třeba na výlet nebo jako občasné zpestření. Ale na pravidelné pracovní cesty nedává smysl ani náhodou. Tedy pokud pro vás hlavní argument není výrazně nižší uhlíková stopa. Jinak je jízda vlakem do Bruselu masochismus, jak to při popisu této zkušenosti trefně nazval oborový server Zdopravy.cz. A kromě délky cesty poukázal třeba i na dost otřesnou úroveň občerstvení.
