Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval státníky, aby se nebáli vojenské porážky ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině. Zelenskyj zdůraznil, že Putinova válka není jen bojem proti Ukrajině, ale proti všem pravidlům, protože případné ruské vítězství bude mít pro svět dalekosáhlé následky.

„Ukrajinci už vzdorují 724 dní. Kdo by si to před 725 dny vůbec pomyslel?“ prohlásil Zelenskyj o ukrajinské obraně, která už takřka dva roky čelí ruské invazi. Letošní rok podle ukrajinského prezidenta vyžaduje zesílenou podporu od spojeneckých zemí. „Musíme nyní jednat, jinak Putin dožene svět do katastrofy. (...) Jak dlouho svět ještě dovolí Rusku takto si počínat?“ řekl.

Svět má být podle Zelenského odvážnější. „Nebojte se porážky Putina a zničení jeho režimu,“ uvedl Zelenskyj. Pokud takové obavy bude svět mít, bude to podle hlavy ukrajinského státu jen povzbuzením pro nové ruské diktátory, kteří přijdou po Putinovi. Zelenskyj dodal, že evropské a asijské sousedství Ruska se v takovém případě stane temným místem.

Zelenskyj prohlásil, že Ukrajinci dokázali, že ruskou armádu je možné porazit a přinutit k ústupu. „Můžeme dobýt zpět své území a Putin může prohrát,“ zdůraznil.

Ukrajinský prezident zopakoval v Mnichově své dřívější pozvání někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa do Kyjeva. „Jsem připraven s ním navštívit i válečnou frontu,“ řekl Zelenskyj.

Trump se letos uchází o prezidentskou nominaci republikánů a očekává se, že se v listopadových volbách střetne s demokratickým prezidentem Joem Bidenem. Zelenskyj dříve připustil, že Trumpův možný návrat do Bílého domu ho znepokojuje.

Zelenskyj v bavorské metropoli hovořil také o východoukrajinském městě Avdijivka, ze kterého se ukrajinská armáda stáhla. Putin díky stažení Ukrajinců podle Zelenského nic nezískal, naopak Ukrajina se rozhodla uchránit životy svých vojáků. Na otázku o obětech konfliktu ukrajinský prezident neodpověděl, řekl ale, že v případě Avdijivky připadalo na jednoho mrtvého ukrajinského vojáka sedm Rusů.

Ruská agrese byla tématem i dalších řečníků na konferenci. Žádná členská země Severoatlantické aliance v současnosti není bezprostředně ohrožena, Rusko ale musí být přesvědčeno o odhodlání NATO společně se bránit, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„Nyní nevidíme, že by někomu ze členů aliance hrozilo bezprostřední nebezpečí,“ odpověděl na otázku, zda by se Rusko mohlo pokusit vyzkoušet jednotu NATO. Podle generálního tajemníka nelze bezpečnost považovat za něco samozřejmého. „Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO se zároveň stalo silnějším,“ dodal a pokračoval: „Dokud budeme schopni Moskvu ujistit, že naše zásada jeden za všechny a všichni za jednoho platí, tak NATO napadeno nebude.“ 

Stoltenberg vystoupil v debatě společně s estonskou premiérkou Kajou Kallasovou. Ta je jednou z desítek pobaltských politiků, na které Rusko vydalo zatykač, a to kvůli „nepřátelským krokům vůči historické paměti“ i Rusku jako takovému.

Kallasová v sobotu v bavorské metropoli varovala státníky před zopakováním stejné chyby jako ve 30. letech 20. století, kdy Evropa ustupovala nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. „Nedovolme, aby se agrese rozšířila po světě,“ řekla.

Poznamenala, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nelze ustupovat. „Jak dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nebavme se o tom, že je třeba něco udělat, bavme se o tom, že je třeba udělat všechno, abychom Putina zastavili,“ doplnila.