Wagnerovská vzpoura odhalila praskliny v podpoře ruského vládce a je už jasné, že Ukrajina tuto válku vyhraje. Západ přesto nesmí usnout na vavřínech a musí víc investovat do vlastní obrany. Rusko bylo, je a ještě dlouho zůstane nebezpečím pro svět.
Tato slova nepronesl šéf NATO nebo americký generál se zkušeností z východní fronty. Vyřkla je v Bruselu estonská premiérka Kaja Kallasová. Momentálně nejsledovanější evropská politička přijela do belgické metropole na summit EU jako jedna z prvních a hodiny před začátkem schůzky věnovala apelu na podporu Ukrajině.
Sešla s také se skupinou bruselských novinářů, přičemž česká média byla zastoupena zpravodajkou HN a Aktuálně. „Putin se přepočítal, že se Západ zlomí jako první. Naše jednota a pomoc byly bezprecedentní. Ukrajina míří k vítězství v této válce,“ prohlásila na úvod Kallasová. „Rusko ale zůstane nebezpečné i do budoucna, jsme v tom na dlouho. Musíme se na to připravit,“ dodala.
Vláda Kallasové vzešlá z březnových voleb jde příkladem a navýšila výdaje na obranu na úroveň tří procent HDP. Členské státy NATO se zavázaly ke dvěma procentům, většina zemí ale tuto hranici nedodržuje. Na chvostu aliančních závazků je i Česko s výdaji okolo 1,5 procenta –dvouprocentní hranice by mělo dosáhnout příští rok.
Estonsko dává na armádu momentálně 2,80 procenta HDP. Kvůli navýšení na tři procenta od příštího roku je ale potřeba zvýšit daně. Od příštího roku si tak Estonci připlatí víc jak na DPH nebo spotřební dani, od roku 2025 pak odvedou víc do eráru z vlastních příjmů.
„Není jednoduché zvyšovat daně, to mi věřte,“ řekla před bruselskými zpravodaji Kallasová. Její první týdny po volbách provázely obstrukce parlamentní opozice právě kvůli těmto plánům. „Museli jsme to ale udělat,“ dodala stručně.
Kallasová patří nejen mezi hlavní podporovatele ukrajinského boje proti ruské agresi, ale prezentuje se také jako jednoznačná stoupenkyně členství země v EU a NATO. „Naším cílem by mělo být ukončit šedé zóny v Evropě, protože jsou zdrojem nestability a ohrožují nás,“ řekla v narážce na neutrální země okolo Ruska, jako jsou právě Ukrajina nebo Moldavsko, na které si Moskva vždy dělala nároky.
„Když už to pochopil Henry Kissinger, měli by to pochopit skutečně všichni,“ dodala s pousmáním. Bývalý americký ministr zahraničí, který před nedávnem oslavit stovku, byl dlouho zastáncem teze, že velmoci mají přirozeně svoje zóny vlivu a nastolený řád se nemá měnit. Dlouho byl kvůli tomu proti ukrajinskému vstupu do západních organizací.
Aktuální summit EU bude řešit právě přibližování Ukrajiny k unijnímu členství. Od vrcholné schůzky NATO druhý červencový týden se zase očekává, že na ní Kyjev dostane jednoznačnou pozvánku do aliance. První pokus Ukrajiny tímto směrem před pár lety zablokovaly Francie s Německem. Také teď tyto země spolu s několika dalšími mluví o „bezpečnostních zárukách“ spíš než plnohodnotném členství v NATO.
„Nevím, co tím francouzští spojenci myslí,“ reagovala na to estonská premiérka. „Ale vím, že jediná bezpečnostní záruka, které skutečně funguje a také která vyjde nejlevněji, je členství v NATO,“ konstatovala.
Kvůli jasnému postoji v ukrajinské válce a zkušenosti s vrcholnou politikou se o premiérce maličkého Estonska spekuluje jako o možné příští šéfce NATO. Stávající generální tajemník Jens Stoltenberg měl původně letos v září skončit, spojenci ale jeho mandát na summitu ve Vilniusu zřejmě prodlouží. Novou hlavu by pak největší obranná aliance světa hledala napřesrok. Stane se jí estonská premiérka coby historicky první žena?
„Myslím, že novým generálním tajemníkem NATO bude… starý dobrý generální tajemník NATO. A to je dobře,“ reagovala Kallasová. „Máme spoustu skvělých uchazečů o tuto funkci,“ dodala pak liberální politička bez jasné odpovědi. „Byla byste výborná generální tajemnice, utíkáte z otázek,“ zareagoval na to s nadsázkou britský novinář v sále.
