Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve vězeňském táboře, uvedly v pátek tiskové agentury s odvoláním na vězeňskou službu, podle které se příčina smrti zjišťuje. Kritik Kremlu, kterému bylo 47 let, zemřel nedlouho před březnovými prezidentskými volbami, ve kterých se Vladimir Putin uchází o další šestiletý mandát v čele státu. Navalného spolupracovníci uvedli, že nejsou jeho smrt schopni ani potvrdit, ani vyvrátit. Podle Navalného matky byl při poslední návštěvě tento týden zdravý a v dobré náladě.
Vězeňská služba ve vyjádření uvedla, že se Navalnému po procházce udělalo špatně a ztratil vědomí. Lékaři podle ní podnikli vše, aby jej oživili, ale bezvýsledně. Konstatovali pak jeho smrt, citoval list Kommersant na svém webu z vyjádření. Navalnyj podle úřadů zemřel v trestanecké kolonii, která je vzdálená asi 1900 kilometrů od Moskvy, leží za polárním kruhem a je pokládaná za jednu z nejdrsnějších věznic v Rusku.
Žádná nezávislost pro vzdálené kouty Ruska. Lidé kolem Navalného jsou stejní imperialisté jako Putin
Navalného spolupracovníci na sociálních sítích uvádějí, že nejsou s to potvrdit, anebo vyvrátit tvrzení ruských úřadů, že Navalného „zabili“ ve vězení, jak to formuloval šéf Navalného štábu Leonid Volkov. Podle jeho dalšího příspěvku není žádný důvod věřit státní propagandě a spíše „Putin zabil Navalného“, než že by „Navalnyj umřel“.
Navalného právník je na cestě do vězeňského tábora, kde byl opozičník vězněný, uvedla Navalného mluvčí Kira Jarmyšová a přislíbila, že jakékoliv nové informace hned zveřejní.
„Nechci žádné kondolence. Viděli jsme ho ve vězení 12. (února). Byl naživu, zdravý a šťastný,“ uvedla podle ruského opozičního listu Novaja Gazeta matka Navalného Ljudmila.
Server Meduza napsal, že podle zdroje prokremelské televize RT byla příčinou smrti krevní sraženina. Připomněl, že před dvěma dny Navalného mluvčí Kira Jarmyšová oznámila, že opozičník byl opět poslán za trest na samotku, už po sedmadvacáté.
Navalnyj byl pokládán za hlavního odpůrce režimu ruského prezidenta Putina, kterého obviňoval, že dal svého času rozkaz jej otrávit. Hned po návratu do vlasti z Německa, kde jej z otravy vyléčili, byl Navalnyj uvězněn. Postupně dostal za různé delikty tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.
Před Vánoci jej vězeňská stráž přepravila do trestanecké kolonie za polárním kruhem, kde jej hned po odchodu z karantény zavřeli na samotku. „Chladněji než 32 stupňů pod nulou tu ještě nebylo. Ale i při takovém mrazu je možné se více než půl hodiny procházet, jen pokud se podaří nechat znovu vyrůst nos, uši a prsty. Máloco tak povzbudí jako procházka na Jamalu v 6:30 ráno,“ sarkasticky vylíčil minulý měsíc v příspěvku na sociální síti.
Trestanecká kolonie Poljarnyj volk, ležící asi 60 kilometrů za polárním kruhem, je pokládána za jednu z nejdrsnějších věznic v Rusku. Většina vězňů, kteří si tu odpykávají trest, byla odsouzena za vážné zločiny, podotkl tehdy Reuters.
Navalnyj si na zdravotní potíže vůbec nestěžoval, uvedl v pátek podle státní agentury TASS Danila Gontar, který stojí v čele regionální komise dohlížející na situaci v nápravných zařízeních. Ani Navalného příbuzní podle něj o pomoc komisi nežádali. Komise se měla vydat do trestanecké kolonie na konci ledna, ale kvůli nemoci některých členů se cesta neuskutečnila.
Evropští politici mluví o vraždě
Po zprávě u Navalného úmrtí přicházejí ze světa kritické reakce na adresu režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle německého kancléře Olafa Scholze jde o strašný důkaz toho, jak se Rusko v posledních letech změnilo. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné uvedl, že jeho smrt v trestanecké kolonii ukazuje realitu Putinova represivního režimu. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs označil jeho skon za brutální vraždu vykonanou Kremlem.
„To je fakt a je to něco, co by se mělo vědět o pravé podstatě současného ruského režimu,“ doplnil na síti X slova o vraždě Rinkévičs. Jeho litevský kolega Gitanas Nauséda prohlásil, že ruští představitelé by měli za Navalného smrt nést následky a stanout před spravedlností.
„Alexej Navalnyj zaplatil životem za svůj odpor vůči represivnímu režimu,“ uvedl šéf francouzské diplomacie.
Britský premiér Rishi Sunak označil Navalného úmrtí za velkou tragédii pro ruský lid. Jako zapálený obhájce ruské demokracie ukazoval neuvěřitelnou odvahu, uvedl Sunak.
„Stále platí, že stejně jako se Rusko chová ve své zahraniční politice, chová se i ke svým občanům. Proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi, kteří sní o lepší budoucnosti, jako byl Němcov nebo nyní Navalnyj – uvězněný a umučený k smrti za to, že se postavil Putinovi. Čest jeho památce,“ napsal v tiskové zprávě ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Další čeští politici hovoří o Navalném na sociálních sítích jako o další oběti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, píší o stalinistických praktikách či pošlapávání hodnot v Rusku.
Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že Navalnyj se rozhodl čelit Putinovi, ačkoli si byl vědom, co mu hrozí. „Byl otráven, mučen v gulagu a dnes zemřel. Stalinistické praktiky ovládají současné Rusko. A přesto se (bohužel) u nás najdou lidé, kteří k Putinovu Rusku vzhlíží,“ napsala.
Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) napsal, že jde o čin totalitního režimu v Putinově režii se vším všudy. „Kritici a odpůrci jeho režimu buď padají z oken, nebo se jen tak ‚ztrácí‘, či umírají v lágrech. Základní lidské hodnoty jsou v Rusku dnes a denně pošlapávány, chutí udržet si moc za každou cenu, bez ohledu na cokoliv,“ uvedl.
Do 10 let může dojít ke střetu Ruska se Západem, tvrdí estonská rozvědka
Do 10 let může dojít ke střetu Ruska se Západem, tvrdí estonská rozvědka
