Šokovat bizárem? Ne, vysvětlovat a pochopit. Články, které vás provedly světem, jenž dopadá i na nás

Jsou média, pro které informovat o dění v zahraničí rovná se vytahovat bizarní situace nebo příběhy. Šokují nebo pobaví, ale o tom, co se skutečně děje, obvykle nevypovídají nic. My v HN se snažíme našim čtenářům zprostředkovat lepší pochopení toho, co je opravdu důležité. A to i proto, že bez toho nelze pochopit dění přímo u nás v Česku. Ne, česká politika nebo český byznys se neodehrává na izolovaném ostrově.

Znáte-li kontext, víte-li, jak to či ono funguje jinde, můžete mnohem lépe posoudit kvalitu dění doma. V tom případě není těžké pochopit, jak myšlenkově vyprázdněná je česká pravice (levice ovšem prakticky neexistuje). Nebo jak nesmyslné a zabedněné jsou hádky mezi českými politiky, kdo že to za Česko „podepsal Green Deal“. Mimochodem, jako HN pořádáme Green Deal Summit, největší konferenci o Zelené dohodě v Česku. Letos na ni přijela osobně předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a zajímavé hosty chystáme i na příští rok.

Svět se rok od roku stává nebezpečnějším, pravidla a hodnoty, na kterých spočívá naše bezpečnost a blahobyt, čelí stále většímu náporu. To není přehnaný pesimismus, prostě platí, že kdo je připraven, není překvapen. Nepříjemné otázky si musíme klást, protože nám pomohou připravit se na eventuality, které přijít sice nemusí, ale pokud nastanou, budeme schopni jim lépe čelit, jak v tomto textu vysvětlil Martin Ehl.

Budeme to dělat i v roce 2024. Stejně jako vysvětlovat složité a často nepříjemné kontexty dění, které určuje i situaci nás Čechů. Superstar světové diplomacie Henry Kissinger (tady je jeho nekrolog, letos zemřel ve věku 100 let) prohlásil, že Ukrajina se musí stát členem NATO už proto, že by pro nás bylo nebezpečné, aby tato po zuby ozbrojená země levitovala někde ve vakuu. Ovšem ještě dříve, než to Kissinger řekl, jste si to mohli přečíst v HN. A to v tomto rozhovoru, který pořídila naše zpravodajka v Bruselu Kateřina Šafaříková.

Máloco se nás dotýká tak jako dění v Německu. Václav Lavička celý rok analyzoval německou ekonomiku, která, věru, nezažívá dobré časy. A ještě horší jsou války, které zuří vlastně nedaleko nás. Napsali jsme, že Ukrajina to se svou ofenzivou bude mít velmi složité, protože Rusové jsou připravení. A stalo se, ukrajinská armáda nedosáhla prakticky ničeho. Jednou věcí je stát za Ukrajinou, druhou je ovšem popsat situaci tak, jaká skutečně je. Pak nezbývá než říct, že Moskva je na tom teď lépe než Kyjev. Co se musí stát, aby se to změnilo? A co musíme udělat my v Evropě nejen kvůli Ukrajině, ale hlavně nám samým?

Další velkou krizí dnešních dní je konflikt na Blízkém východě. Česko stojí za Izraelem, ale mělo by to snad znamenat, že automaticky podpoří naprosto cokoliv, co židovský stát udělá? Vždyť by to bylo nevýhodné i pro nás samotné. Nehledě na to, že Izrael má nejextrémnější vládu ze všech demokratických zemí Západu, jak připomíná naše letošní redakční posila, kolega Pavel Novotný, obecně známý jako Pawluscha.

V HN se ale snažíme upozorňovat i na souvislosti, o kterých se dennodenně nemluví. Třeba na to, jak Rusko roky budovalo vliv v Africe – na náš úkor. A dění u našich sousedů se věnujeme systematicky, nejen během pár týdnů, kdy tam mají předvolební kampaň. Taky Čína pro nás není jen zemí, která ohrožuje Čechy milovaný Tchaj-wan, ale především jedna ze supervelmocí, která ovšem teď zažívá dlouho nepoznané ekonomické problémy.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Máloco rozhodne o budoucnosti světa tolik, jako americké prezidentské volby v listopadu 2024. Jak dopadly, to už se nedozví Daniel Anýž, který letos na konci září zemřel. Mezi novináři v Česku nebylo většího znalce dění ve Spojených státech – Dan tam dlouho žil a pravidelně se tam vracel. Naposledy v létě, kdy odtamtud přivezl tuhle skvělou reportáž, která vystihla problém, který může volby rozhodnout. Zavzpomínejte s námi na Dana a začtěte se do pár jeho článků, které jsme pro vás vybrali.

Volit ovšem budeme v roce 2024 i v Česku a v ostatních zemích EU, a to do Evropského parlamentu. Kampaň to bude vzrušující, nejspíš až moc. Témata? Migrace, Green Deal nebo možné omezení práva veta. No, máme se na co těšit. Přístup k migraci se v Evropě v posledních letech výrazně změnil, Green Deal je realita, ale pohled na něj taky prochází proměnou. A přestaňme si lhát: chceme-li, aby do EU jednou vstoupila Ukrajina a další země, není to bez změny fungování unie možné.

Svět a dopady dění v něm na Česko, to ale není jen „velká“ politika a ekonomika. Potěší, když čteme, že v bruselské centrále NATO bodují Češky, a to v oblasti, která je jednak důležitá, jednak atraktivní. Nebo když si uvědomíme, že s lyžováním v Evropě nemusí být, navzdory změnám klimatu, rozhodně vše ztraceno, jak upozornil Tomáš Procházka, šéf zahraniční redakce HN.

HN, to už dávno není jen web hn.cz a papírové noviny. Máme podcasty i newslettery. Pokračujeme tak v našem newsletteru Ředitelé Evropy, který je o dění v Evropě a o tom, jak dopadá na Česko a jak ho ovlivňují Češi. Odebírat ho můžete tady. A na podzim pro vás Ondřej Houska spolu s (ne)novinářem Michalem Půrem rozjel podcast Bruselský diktát, který se velmi slušně „chytil“. Díky němu pochopíte, že dění v Bruselu a v Evropě vůbec je mnohem důležitější než dění v Praze (a v Česku). A navíc to rozhodně není nuda. Všechny dosavadní díly podcastu najdete tady.

Taky máte pocit, že je těch krizí, konfliktů, zvratů a vůbec špatných zpráv nějak moc? Ano, bylo by fajn, kdyby rok 2024 byl vlastně nudný. Obávám se ale, že se to nestane. Budete-li chtít lépe rozumět tomu, co se děje a jak to dopadá na nás na všechny, budeme v HN rádi, když vám v tom opět budeme moci být nápomocni.