Vladimir Putin v pátek uvedl, že se ve volbách v březnu 2024 bude opět ucházet o prezidentský úřad. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle nich to novinářům sdělili účastníci rozhovoru s hlavou státu, který se uskutečnil po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti. Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už téměř čtvrt století, nynější mandát mu vyprší v květnu příštího roku.
Jeden z hostů ceremonie přišel za Putinem a požádal ho, aby se hlasování účastnil, a ruský prezident souhlasil, uvedl zpravodaj agentury Interfax. Podle agentury TASS se jednalo o předsedu parlamentu samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny Arťoma Žogu.
Ruský prezident se zatím otázkám na svou opětovnou kandidaturu vyhýbal. Agentura AP označila Putinovo vítězství ve volbách, které se budou konat od 15. do 17. března příštího roku, za „téměř jisté“ vzhledem k uvěznění potenciálních soupeřů z opozice či jejich vypuzení do emigrace.
I přesto, že loni v únoru vyslal své invazní síly na Ukrajinu a zahájil tak vysoce nákladnou válku, která si vyžádala životy tisíců Rusů a vyvolala opakované útoky uvnitř Ruska, se Putin těší velké podpoře. Podle průzkumu nezávislého střediska Levada schvaluje jeho kroky přes 80 procent ruského obyvatelstva.
Putin je u moci přes 23 let. Od srpna 1999 byl premiérem a v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby, znovuzvolen byl pak i v roce 2018.
V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.
V době přijetí ústavních dodatků se podle údajů Levady Putinova popularita propadla na 60 procent. Podle názoru některých analytiků mohl být tento pokles hlavním hnacím motorem války na Ukrajině, píše AP.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist