Západní tanky vybuchují na minách stejně jako ty sovětské. A Rusové ze zákopů neutíkají už proto, že by je zastřelili

Den šestistý čtyřicátý devátý

Zimní den roku 2016, autobus s vojáky pomalu projíždí poli a kopci. Vlevo v oknech, asi sedm kilometrů daleko, jsou vidět výškové domy – jsou velmi malé, ale přesto rozeznatelné. „Tohle je Doněck,“ říká můj kamarád, je voják jako já. Mezi námi a těmito domy na okraji Doněcku je naše a nepřátelská obranná linie.

Na sedadle vedle nás sedí starší voják. „Vím, jak se jmenuje ulice, na které ty domy stojí. Můj dům je od těchto ulic asi půl hodiny chůze.“ Nechtěl se smířit s vládou proruských separatistů a teď proti nim bojuje. Málokdy jsem viděl oči tak plné smutku, jako jsou oči tohoto vojáka. Mohl by dojít domů pěšky – ale to není možné.