Čtyřicetiletý zubař Mahmúd Šahín obdržel za úsvitu telefonát. Byl čtvrtek 19. října kolem půl sedmé ráno a Izrael bombardoval Gazu už 12 dní v kuse. Stál ve svém třípokojovém bytě ve středostavovské oblasti Zahra na severu Pásma Gazy. Až dosud se ho nálety téměř nedotkly. Slyšel, jak venku sílí hluk. Lidé křičeli. Když vyšel ven, rozsvítil se mu telefon. Byl to hovor ze soukromého čísla. „Volám vám z izraelské rozvědky,“ řekl podle Mahmúda muž na lince. Ten hovor trval déle než hodinu a byl to nejděsivější hovor v jeho životě, napsala BBC.

Hlas oslovil Mahmúda celým jménem a mluvil bezchybnou arabštinou. „Řekl mi, že chce bombardovat tři výškové budovy, a nařídil mi, abych evakuoval okolí,“ uvedl. Utřídil si myšlenky a řekl muži, který se představil jako Abú Chálid, aby nezavěšoval telefon. Říká, že netuší, proč byl pro tento úkol vybrán právě on. Toho dne však udělal vše pro to, aby zajistil bezpečnost své komunity.

Izraelci objevili v Gaze raketomety uvnitř maleb skautů nebo na dětském hřišti

Mahmúd nemohl muži uvěřit. Lidé kolem něj ho varovali, že hovor může být falešný. Požádal proto hlas v telefonu o varovný výstřel, který by dokázal, že jde o skutečnost. Přišel zdánlivě odnikud, a proto požádal ještě o jeden, který krátce poté zazněl. Teď když Mahmúd věděl, že je to skutečné, snažil se zdržovat a požádal muže o trpělivost. Muž řekl, že dá Mahmúdovi čas, prý nechce, aby někdo zemřel.

Toho rána se do ulic vyhrnuly stovky lidí. Obyvatelé tohoto obvykle poklidného sousedství křičeli a utíkali, někteří z nich měli na sobě pyžama nebo modlitební oděvy.

Mahmúd nechápal, proč se jeho sousedství stalo terčem útoku. „Snažil jsem se mu ze všech sil zabránit,“ řekl a dodal, že se na to muže zeptal. „Jsou věci, které my vidíme a vy je nevidíte,“ odvětil hlas v telefonu.

Když byly prostory kolem budov vylidněné, muž Mahmúdovi oznámil, že bombardování začne. Mahmúd zíral na tři věžáky, které sousedily s jeho bytovým domem. Pak byl jeden z nich vybombardován. „Tohle je ta budova, kterou chceme, držte se dál,“ řekl podle Mahmúda muž do telefonu, když budova spadla. Pak byly zničeny další dva bloky.

Když bombardování ustalo, Mahmúd si vzpomíná, jak mu hlas řekl: „Skončili jsme, můžete se vrátit.“ Mahmúd nechápal, čeho byl právě svědkem. V této oblasti žil 15 let, provozoval zde zubní praxi a vychovával své děti.

Později toho dne Mahmúd ve svém bytě právě dokončil noční modlitbu, když na svém telefonu uviděl zmeškaný hovor ze soukromého čísla. Srdce se mu sevřelo. „Okamžitě jsem pochopil, že zahájí evakuaci a bombardování, ale nevěděl jsem, co bude cílem. Myslel jsem si, že to může být můj dům, že to může být dům vedle mě,“ říká.

Brzy mu opět zazvonil telefon. Na lince byl jiný muž, který se představil jako Daúd. Řekl, že si po událostech z rána uvědomili, že Mahmúd je „moudrý muž“, a proto mu znovu volají. Mahmúda znervózňovala míra podrobností, které měl muž o jeho životě, důvěrný způsob, jakým ho muž oslovoval a jak se zmiňoval o jménu jeho syna.

Muž mu údajně řekl, že tu noc budou zničeny další budovy a zubař bude muset znovu nařídit sousedům, aby se evakuovali.

V tu chvíli byla Zahra z velké části ve tmě. Obyvatelé říkali, že vypadla elektřina a museli si svítit telefony a baterkami. Někteří si při odchodu z domů stihli vzít předem zabalené tašky s věcmi, jako je náhradní oblečení, voda, telefony a lékárničky. Jiní ne.

Mahmúd se dál snažil získat co nejvíce času a mluvil s mužem, dokud všichni neopustili oblast a nenasedli do svých aut, pokud chtěli odjet. Tři budovy byly zničeny. Zatímco Mahmúd sledoval zkázu, muž v telefonu řekl, že budou vybombardovány ještě tři budovy a pak se obyvatelé budou moci vrátit.

Náhle však přišla změna rozkazů. Muž mu údajně řekl, že budou bombardovat celou řadu obytných domů na východní straně ulice. Jednalo se o více než 20 věžáků a stovky domů. Mahmúd řekl, že to, čeho byl on a jeho sousedé té noci svědky, bylo „úplné zničení budov“, kdy byly obytné bloky jeden po druhém srovnány se zemí. „Byla to velmi těžká noc pro všechny obyvatele Zahry,“ dodal.

V jednu chvíli se Mahmúda hlas v telefonu zeptal, kolik mu zbývá baterie. Měl 15 procent. Řekl mu, ať zavěsí, aby ji uchoval, a že mu znovu zavolá. Následovaly časté telefonáty. „Volali mi, aby mi řekli: ‚Teď budeme bombardovat další budovu, teď budeme bombardovat další. Budeme volat, dokud neskončíme,‘“ líčí Mahmúd.

Mahmúd a muž, který si říkal Daúd, spolu mluvili, dokud ulice neutichly. Pak hovory náhle ustaly bez dalších instrukcí pro obyvatele Zahry. V následujících hodinách a dnech se komunita, stejně jako mnoho dalších v Gaze, rozpadla.

„Dokonce i pro lidi, jejichž domy ještě stály, nezbyly žádné služby, kanalizace je poškozená, není tam pekárna, supermarket, voda, elektřina,“ řekl Mahmúd. Jeho blok nebyl zničen, i když byl vážně poškozen. Čtvrť, kde si během 15 let vybudoval zubní praxi a stal se oporou komunity, je nyní pryč. V Zahře po něm nezbylo nic. Odvezl svou rodinu do jiné oblasti Gazy, kde bydlí v domě svého přítele, který je přeplněný lidmi.

Předpokládá se, že díky Mahmúdovu úsilí nikdo z jeho sousedů toho dne nezemřel. Jeho vyprávění však odhalilo paniku a úzkost palestinské komunity, která sledovala, jak jejich domovy a vše, co měli rádi, kolem nich exploduje.

Izraelská armáda během současného konfliktu občas telefonuje obyvatelům Gazy, aby je varovala před nálety. BBC nemůže nezávisle ověřit obsah hovorů, o kterých s ní Mahmúd mluvil. Podrobnosti se však shodují s údaji v komunitní skupině na Facebooku z daného dne i se satelitními snímky před a po bombardování. Izraelská armáda tvrdí, že zasahuje vojenské cíle a tyto akce podléhají „příslušným ustanovením mezinárodního práva“.

Izraelci objevili v Gaze raketomety uvnitř maleb skautů nebo na dětském hřišti

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.