Německo zachová kontroly na hranicích s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem, protože ostraha vnějších hranic Evropské unie je neúčinná. Během nočního jednání se na tom shodl kancléř Olaf Scholz s premiéry spolkových zemí. Konkrétní dobu trvání kontrol závěrečný dokument z jednání neuvádí, zdůrazňuje ale, že unijní azylová reforma má za cíl výrazné omezení nelegální migrace, přísné kontroly a registrace migrantů na vnějších hranicích EU.
Na takřka devítihodinovém jednání se politici dohodli také na novém rozdělení nákladů na žadatele o azyl, omezení sociálních výhod pro migranty či urychlení postupu azylových procedur.
Německo obnovilo hraniční kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem 16. října, tehdy také o dalších šest měsíců prodloužilo kontroly s Rakouskem, které byly zavedeny už v roce 2015. Ministryně vnitra Nancy Faeserová pak 25. října oznámila, že Berlín s první zmíněnou trojicí zemí kontroly prodlouží o 20 dní. Následně se podle ní mělo zvažovat prodloužení o tři měsíce.
„Tyto kontroly vnitřních hranic zůstanou zachovány,“ uvádí dokument schválený v úterý Scholzem a lídry spolkových zemí. Materiál rovněž vysvětluje, že Německo o kontrolách rozhodlo kvůli tomu, že ostraha vnějších hranic EU není účinná. „Vzhledem k tomu, že zlepšené kontroly nejsou po celé vnější hranici, byla na vnitřní hranici Spolkové republiky Německo se sousedními státy přijata účinná policejní opatření,“ uvádí závěry jednání.
Kontroly nejsou plošné po celé délce německých hranic, ale pouze na vybraných místech. V případě pomezí s Českem hlídkuje německá policie mimo jiné na dálnici mezi Prahou a Drážďany.
Migrantům omezit dávky a platby v hotovosti
Scholz se s premiéry německých spolkových zemí shodl také na tom, že země omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu části finančních výhod převede z hotovosti na předplacenou kartu. Německá vláda rovněž začne regionům za běžence platit podle jejich skutečného počtu, stávající systém počet žadatelů o azyl nezohledňoval. Bavorský premiér Markus Söder a jeho saský kolega Michael Kretschmer s výsledky spokojeni nejsou, podle nich potřebuje Německo zásadní změnu migrační politiky.
Německé regiony jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené a na hraně svých ubytovacích a finančních kapacit. Premiéři proto mimo jiné žádali změnu současného systému paušálních plateb, kdy z rozpočtu spolkové země dostávaly každý rok jednorázovou částku. Její aktuální výše je letos 3,7 miliardy eur (zhruba 91 miliard korun). Nově bude spolková vláda ročně zemím platit 7500 eur (184 000 korun) za migranta. Tato částka je nižší oproti očekávání regionů, které původně požadovaly 10 500 eur (258 000 korun).
Zemští premiéři před jednáním hovořili o nezbytnosti omezení sociálních výhod, které považují za jeden z hlavních důvodů, proč migranti do Německa míří. Se Scholzem se pak dohodli, že žadatelé o azyl budou dostávat základní dávky 36 měsíců místo stávajících 18 měsíců, teprve poté budou mít nárok na další sociální plnění. To podle závěrečného dokumentu po jednání Scholze a premiérů povede k úsporám ve výši stovek milionů eur ročně.
Část pomoci budou v budoucnu migranti dostávat v podobě předplacené karty, ne jako výplatu hotovosti. Premiéři poukazovali na to, že mnozí azylanti vyplacené dávky obratem převádí do svých vlastí a že část peněz také končí v rukách převaděčů.
Dohoda Scholze a premiérů rovněž počítá se zrychlením azylových řízení. První rozhodnutí by tak Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) vydával do šesti měsíců od podání žádosti, v případě zemí s nízkým počtem uznaných azylových žádostí to bude ještě rychleji.
Důrazněji se chce Německo zaměřit také na deportace neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců, kteří jsou v Německu nelegálně. Některé země ale návrat svých občanů z Německa odmítají či komplikují, což vede k průtahům. Scholz s premiéry se shodli na tom, že Berlín bude usilovat o uzavření migračních dohod s takovými státy a že pobídkou v takovém případě může být nabídka legálního přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků.
V zájmu lepší integrace migrantů do německé společnosti a zachování sociálního smíru vznikne podle závěrečného dokumentu komise. Její práce s řízením migrace bude vycházet mimo jiné z účasti občanské společnosti, církví, odborů, vědců nebo neziskových organizací.
V Německu letos do konce září požádalo o azyl přes 250 000 lidí, což je více než za celý loňský rok. Očekává se, že do konce roku počet azylových žádostí dosáhne 300 000.
Jednání Scholze s regiony, které trvalo takřka devět hodin, začalo v pondělí se značným zpožděním. Důvodem byly průtahy v předchozí samostatné schůzce zemských premiérů, na které šéfové vlád z konzervativní unie CDU/CSU vystoupili s novými požadavky. Mimo jiné Sasko a Bavorsko zdůrazňovaly potřebu vedení azylových řízení mimo území EU a stanovení limitu na počet migrantů, které je Německo schopné integrovat do společnosti. Do závěrečného dokumentu, který má 16 stránek a další dvě stránky dodatků, si Söder s Kretschmerem nechali zaprotokolovat své výhrady.
V tomto prohlášení Sasko s Bavorskem uvádí, že bez zásadního obratu migrační politiky a bez rázného omezení nelegální migrace čelí obce naprostému přetížení a země riziku politické nestability. Obě spolkové země, které sousedí s Českem, dále vyzývají k přehodnocení podmínek práva na azyl zaručeného německou ústavou a také k převedení azylových řízení do třetích zemí. S odkazem na nynější vlnu antisemitských projevů v Německu především v řadách lidí s migračním původem konstatovaly Bavorsko se Saskem, že ti, kdo se k německým hodnotám a ústavě nehlásí, nemohou mít v zemi budoucnost. „U dvojích občanství pak v takových případech musí být možné odebrání německého pasu,“ dodaly Bavorsko se Saskem.
