Lídr libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh v pátek ve svém prvním vystoupení od začátku nové války Izraele s Hamásem pochválil toto palestinské hnutí za jeho útok na Izrael ze 7. října. Podle tohoto vlivného islamistického lídra ukázala akce, při níž zemřelo asi 1400 převážně civilních obyvatel jižního Izraele a stovky jich byly odvlečeny jako rukojmí. K obavám z rozšíření bojů v regionu Nasralláh podle televize Al-Džazíra řekl, že kdo chce zabránit regionálnímu konfliktu, musí rychle zastavit válku v Pásmu Gazy. Tu ale zároveň označil za „rozhodující bitvu“ a odpovědnost za ni připsal Spojeným státům. Izrael podle něj může rukojmí, která Hamás unesl právě do Pásma Gazy, získat zpět jen pomocí vyjednávání.
Válka v Gaze, za niž připsal zodpovědnost Spojeným státům, bude podle něj rozhodující bitvou. Podle televize Al-Džazíra také Nasralláh řekl, že Izrael může rukojmí z Gazy získat zpět jen prostřednictvím vyjednávání. Vyzval též arabské země, aby válku v Gaze pomohly zastavit.
„Musela přijít velká událost, která otřásla uzurpující entitou a jejími příznivci ve Washingtonu a Londýně, a právě tou byla požehnaná operace ze 7. října,“ řekl Nasralláh, který podle serveru BBC hovořil prostřednictvím videospojení z neznámého místa. Jeho proslov byl přenášen také k davu lidí, kteří se s libanonskými a palestinskými vlajkami shromáždili na jižním předměstí Bejrútu. Mávali rovněž žlutými vlajkami Hizballáhu, na nichž je útočná puška, a někteří přinesli Nasralláhovy fotky.
Šéf Hizballáhu také ocenil, že boj s Izraelem se po 7. říjnu „rozšířil na více front“. Od útoku na Izrael, který následně zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a posléze tam spustil i pozemní operaci, zesílilo také ostřelování na izraelsko-libanonské hranici, kde při něm zemřelo 57 členů Hizballáhu a několik civilistů na obou stranách, ale také izraelských vojáků. Nasralláh dnes poděkoval iráckým a jemenským militantním skupinám, že se zapojily do boje proti Izraeli, a ocenil i jejich útoky na americké základny v Iráku a Sýrii. Ty v posledních dnech opakovaně čelí pokusům o útoky s využitím dronů.
K bojům na izraelsko-libanonské hranici Nasralláh řekl, že jejich zesílení závisí na akcích Izraele v Pásmu Gazy. Tel Aviv také varoval, že by podle něj „udělal největší chybu v historii“, kdyby provedl preventivní akci vůči Libanonu. Podobné varování adresoval Hizballáhu před necelými dvěma týdny izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který řekl, že hnutí bude čelit „nepředstavitelným útokům“, pokud proti Izraeli zahájí válku.
Na úvod projevu Nasralláh označil za mučedníky bojovníky Hizballáhu, kteří zemřeli v bojích s izraelskou armádou. Vyjádřil také soustrast rodinám lidí zemřelých při izraelském bombardování Pásma Gazy a při raziích izraelské armády na okupovaném Západním břehu. Kromě soustrasti jim ale vyjádřil i „blahopřání“, protože jejich blízcí se tak podle něj stali mučedníky.
„Absolutní utajení je to, co zajistilo úspěch operace Povodeň al-Aksá ze 7. října,“ řekl Nasralláh s odkazem na bezprecedentní a brutální útok, který Hamás nazval podle mešity na Chrámové hoře v Jeruzalémě.
Před pátečním Nasralláhovým proslovem mluvčí izraelské armády Richard Hecht uvedl, že armáda je na severu Izraele u hranic s Libanonem v nejvyšší pohotovosti. „Budeme nadále tvrdě reagovat na jakýkoli útok na izraelské civilisty. Jsme na severní hranici ve velmi vysoké pohotovosti reagovat na jakoukoli událost, dnes i v příštích dnech,“ řekl Hecht, který má funkci „mezinárodní mluvčí“ izraelské armády.
Hizballáh (Alláhova strana) je šíitské islamistické hnutí, které vzniklo v roce 1982 za první libanonské války (též zvané Operace Mír Galileji), kdy Izrael ve snaze zlikvidovat palestinské hnutí odporu vpadl do Libanonu. Inspirací zakladatelů Hizballáhu bylo vítězství islámské revoluce v Íránu z roku 1979, první jednotky byly také vycvičeny íránskými revolučními gardami. Hizballáh má i politické křídlo, které je od roku 1992 i v libanonském parlamentu a jehož zástupci jsou také ve vládě.
