Už nemám energii na to, abych si vybudoval nový život. Příliš jsem miloval svůj minulý

Den šestistý pátý, 21. října 2023.

„Pro mě už je příliš pozdě. Kdybych byl mladší, bylo by to jednodušší. Jenže je mi pětapadesát.“ To říká Nikolaj, který aktuálně dělá ochranku ve sportovním areálu a celý svůj dřívější život byl realitní makléř. Už rok a půl se snaží usadit v Kyjevě, zatím se to moc nedaří. 

„Už jsem starej, nemám energii.“ Takto zní stálý leitmotiv jeho vyprávění. Dali jsme se do řeči, když jsem čekal na jeho šéfa, mého dávného kamaráda. Nikolaj zastává mezi lidmi v ochrance nejnižší pozici, je řadový hlídač, ale – je mu to vidět na očích – netouží po ničem větším. Jeho povinnosti jsou jednoduché až primitivní, ale odpovědnost téměř žádná. A to mu vyhovuje – už proto, že větší zodpovědnost vyžaduje energii, kterou on nemá.

Líbí se nám, jak to hoří. Pokračujme dál. Ukrajinci ničí obrněnce i tanky u Avdijivky

Ještě před dvěma lety bydlel ve svém domě v jednom z měst na východě země a ze zvyku (a zřejmě i profesionálně) se zabýval realitami – pronajímal a prodával různé druhy průmyslových prostor. Žil v blízkosti frontové linie. A tato linie bojů se separatisty nebyla od jeho města až tak daleko, přičemž boje tam pokračovaly od roku 2014. Ale obecně řečeno – žít se dalo. On a jeho žena tak žili téměř 30 let.