Český trapas (nejen) v Bruselu: zase jsme chtěli peníze. A co jsme mohli mít zadarmo, ale řekli jsme ne?

Jana Černochová neumí anglicky, a proto se bojí jezdit do Bruselu, napsali jsme minule. Z ministerstva obrany nám teď vzkázali – ano, je to pořád bída, ale paní ministryně se učí a zlepšila se. Tak jí držíme palce! A víte o tom, že v NATO teď bodují dvě mladé Češky? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Tak to byl trapas

Když se premiér Petr Fiala v září v Praze setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, při vzájemném rozhovoru byla řeč mimo jiné o českém záměru postavit další bloky v Jaderné elektrárně Dukovany. Jak nám řekl vysoce postavený zdroj, Fiala si diplomatickým jazykem postěžoval, proč Evropské komisi tak dlouho trvá notifikace této stavby (komise musí vydat potvrzení týkající se třeba pravidel hospodářské soutěže). Jenže: záhy vyšlo najevo, že za zdržení nemůže komise, ale Česko – stále nebylo schopné dodat všechny potřebné podklady. Asi si umíte představit, že tato blamáž Česku v nejvyšších patrech Evropské komise na důvěryhodnosti nepřidala.

Co třeba víc bloků

Kromě nedodání podkladů Česko překvapilo komisi, když se v průběhu už rozjeté notifikace zeptalo, zda by případně bylo možné „orazítkovat“ rovnou víc bloků Dukovan do foroty, aby se celé cvičení nemuselo za pár let opakovat. Česko mělo štěstí, že sami úředníci komise neměli odpověď, protože čekali na dohodu mezi členskými státy o reformě trhu s elektřinou. Ta řeší mimo jiné budoucí veřejnou podporu pro elektrárny a země EU byly rozdělené na projadernou skupinu v čele s Francií a protijadernou vedenou Německem. K průlomu došlo v úterý. V dohodě zůstalo, že garance výkupní ceny elektřiny se bude týkat jak nových, tak existujících zdrojů, a to včetně jaderných. Na konečné podobě revize trhu s elektřinou se státy budou muset ještě dohodnout s europoslanci. Dokončení notifikace Dukovan ale už nic nestojí v cestě, minimálně ze strany Bruselu.

Dejte nám peníze

V českém státním rozpočtu chybí peníze, a tak politici dělají poměrně zoufalé kroky, aby se dostali k dalším. Česko před časem souhlasilo s tím, aby část výnosů z emisních povolenek šla do Modernizačního fondu. Z něj se platí investice například do snížení spotřeby energie. Česko teď ale u Evropské komise mocně zalobbovalo, aby si část těchto peněz mohlo poslat rovnou do vlastního rozpočtu a zaplatilo z nich, cokoliv uzná za vhodné. S eurokomisaři Hoekstrou a Šefčovičem o tom v Praze a v Bruselu jednali ministři životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dopravy Martin Kupka (ODS). Jak se dalo čekat, neuspěli – podepsané dohody prostě platí. A tohle je další česká nešikovnost.

Ideologie navždy

Ve světle výše řečeného je o to bizarnější, že vláda odmítla pomoc, která by nijak nezatížila státní rozpočet. Jak známo, Česko dostane 9,2 miliardy eur z plánu obnovy na digitalizaci, zelenou transformaci a další novinky. Jde o hodně peněz, přes 225 miliard korun, a mají být rozděleny docela rychle. Evropská komise proto nabídla vládě, že zaplatí 650 českých úředníků, kteří by plán administrovali. Vláda ale řekla ne. ODS se údajně zalekla možné reakce opozice a svých vlastních straníků, kterým donekonečna říká, že nejlepší stát je ten s co nejméně úředníky. Noví lidé se za evropské peníze stejně naberou, protože s plánem bude hodně práce. Bude to ale zhruba třetina nabízeného množství, slyší Ředitelé Evropy.

Prosvištíme si: Kamarád Donald

„Tusk nám pomáhá, kudy chodí,“ prohlásil vysoce postavený český diplomat o Donaldu Tuskovi v době, kdy byl předsedou Evropské rady. Tedy šéfem summitů lídrů států EU. Tusk, v mládí člen fotbalových chuligánů, který se pral na ulici, míří do čela vlády poté, co v polských volbách získal většinu mandátů v parlamentu. Tady je jeho stručný portrét, který ukazuje, jak si (i ve vztahu k Česku) vedl, když šéfoval Evropské radě.

Muž s kočkou

Jaroslaw Kaczyński, dosavadní faktický vládce Polska, žije sám s kočkou. Jeho strana Právo a spravedlnost ovládá soudy, velkou část médií i řadu klíčových polských firem. Předání moci tak v Polsku ještě může být komplikované – lidé s kočkou jsou schopni lecčeho, viz padouch Blofeld z filmů s Jamesem Bondem. To je samozřejmě nadsázka, ale situace v Polsku může ještě být dost zamotaná. A proč je Evropa tak impotentní na Blízkém východě a měli bychom si přát, aby byl Izrael vůči Hamásu co nejtvrdší, nebo by to nakonec mohlo ohrozit i nás? O tom propukla hádka v podcastu Bruselský diktát. Připravuje ho mužská polovina Ředitelů Evropy a Michal Půr. Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo sledujte na YouTube.

Ptejte se Pojara

Hostem příštího Bruselského diktátu bude Tomáš Pojar, poradce pro národní bezpečnost a tak zvaný šerpa, tedy vůbec nejdůležitější člověk, jakého premiér Fiala má na věci spojené s EU a mezinárodní politikou vůbec. Na co se ho zeptat? Vaše tipy pište sem nebo sem.

Černochová studuje

Minule jsme upozornili na fakt, že ministryně obrany Jana Černochová jezdí velmi sporadicky jak na schůzky se svými kolegy jak z NATO, tak z EU. A že důležitým důvodem je její chabá angličtina. Z ministerstva jsme následně dostali informaci, že ministryně si handicap uvědomuje a má kurz angličtiny. A že se prý zlepšila, byť to stále není dostačující. Sice si myslíme, že politici, kteří se roky v opozici chystají na ministerskou funkci, by měli šprtat angličtinu dávno předtím, než se dostanou k moci. Ale oceňujeme, že se Černochová snaží aspoň teď. Takže přejeme příjemné studium.

Ostře sledované: Čas na mír?

Současná ukrajinská ofenziva ukázala, že Kyjev nemá na to, aby proti Rusku zvítězil - tedy aby dosáhl toho, o čem mluví jako o svém cíli, což je zpětné dobytí všech území včetně Krymu. Je na čase přestat mluvit o tom, co je žádoucí, morální a spravedlivé, a zaměřit se na to, co je dosažitelné. A dosažitelné je vybudovat z Ukrajiny demokratický a prosperující stát, i když nikoliv v původních hranicích. To vše říká v rozhovoru s HN profesor Charles Kupchan, skutečně špičkový znalec mezinárodního dění. Jak by podle něj bylo možné boje ukončit a dojednat mír? A proč i poté bude muset Západ Ukrajinu masivně vojensky podporovat? Čtěte rozhovor.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

NATO není nuda

Pravidelně píšeme o nezájmu Čechů vyrážet na zkušenou do zahraničí, ať už jde o úředníky, diplomaty nebo studenty. V NATO je českých zástupců tak málo, že právě dnes, ve čtvrtek, míří do centrály aliance v Bruselu náměstek ministra zahraničí Jana Lipavského Eduard Hulicius (KDU-ČSL), aby na místě řešil, jak to zlepšit. My pro vás máme jiný příběh, dvou Češek, které v NATO už jsou a dělají práci, kterou by od aliance a dvou mladých žen málokdo čekal.

Tak to se povedlo!

Skupina českých ochotníků v Belgii vyprodala ve čtyřech dnech po sobě bruselské divadlo Le Spot s hrou Společenstvo vlastníků. Dnes už legendární kus od režiséra Jiřího Havelky o schůzích bytového družstva byl v podání amatérů stejně zábavný i drásavý jako Havelkův originál. Protože se na všechny Čechy a Slováky v Beneluxu nedostalo a píšou si o lístek, představení by se mělo reprízovat. Gratulace míří jak české herečce Janě Michalov Birgusové, která momentálně žije v Bruselu a hru režírovala, tak všem ochotníkům z řad českých euroúředníků, tlumočníků nebo asistentů europoslanců.

Co si přečíst

• EU má pravdu, ale nic víc. Proč na ni tvrdě dopadne válka na Blízkém východě a lze s tím něco udělat? Čtěte analýzu.

• Poděkujme Fransi Timmermansovi za to, že tlačil Green Deal. Politici, kteří mají odvahu dělat to, co je správné, se už moc nevidí, tvrdí v rozhovoru s HN nizozemská vicepremiérka a ministryně financí Sigrid Kaagová.

• Terč: Švédsko. Proč islamističtí teroristé míří právě na švédské občany?

Evropa podle…

Henry Foy, šéf bruselské kanceláře Financial Times, autor newsletteru Europe Express

Jeden je pryč, druhý přichází. Poté co vznik slovenské vládní koalice pod vedením Roberta Fica přinesl visegrádské čtyřce dalšího neliberálního člena (a stanovil tak poměr sil na 3 : 1), vrátí pravděpodobný nástup koalice pod vedením Donalda Tuska v Polsku skóre na 2 : 2. Je to důležité, byť je V4 nyní více geografickou než politickou skupinou. I když V4 v posledních letech ztratila energii, pro Brusel je stále významná jakožto indikátor pro posouzení toho, jestli stojí za to EU dále rozšiřovat. Je jasné, že někteří členové V4 jsou významnější než jiní. A tak se nemylme: zbylých 23 států EU (tedy EU27 minus V4) by dalo za všech okolností přednost tomu mít Tuska v Polsku než se zbavit Orbána v Maďarsku a Fica na Slovensku. Klíčovou otázkou nyní je, jestli Tusk dokáže vrátit hlasu V4 nějakou váhu.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Čínská elektroauta přicházejí. Donutí velké evropské výrobce stlačit cenu pod milion korun?

• O budoucnosti evropské bezpečnosti po válce na Ukrajině bude České bezpečnostní fórum. A to s dost dobrými hosty.

• Proč je migrace opět jedním z hlavních témat v EU a jak to je s rozšířením unie? Probírají experti z respektovaného think-tanku Centre for European Reform.

Tečka podle Ondřeje Housky

Praha vlastní v Bruselu dům, sídlí v něm její zastoupení a pořádá v něm různé akce, hlavně společenské a kulturní. Byla to skvělá investice, hodnota nemovitosti je úplně jinde, než když ji Praha před mnoha lety kupovala. V Pražském domě jsem byl poprvé v roce 2008 a akce, které se v něm konaly, byly skutečně opulentní – stoly se prohýbaly pod skvělým jídlem a pitím. Postupem let, jak byla doba horší a horší, se na občerstvení začalo šetřit; rozhodně šlo o správné rozhodnutí. V Bruselu jsem jako zpravodaj skončil v roce 2016 a od té doby jsem v Pražském domě nebyl – až nyní, minulý týden. Koncert i výstava byly fajn, ale jídlo nebylo snad žádné a víno nepitelné. Sladká Pálava a druhořadé supermarketové české červené. Ušla jen růžovka z vinařství Regina Coeli. Stejně jako já se ušklíbala spousta dalších návštěvníků. Nic proti tomuto drastickému šetření, proč utrácet za hodování! Ale je vlastně dobře, že na tyto české akce v Bruselu prakticky nechodí cizinci. Nemuselo by jim být dobře.