Izrael také v noci na pondělí pokračoval v útocích na Pásmo Gazy a jih Libanonu, kde míří na cíle radikálního hnutí Hizballáh. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) mezitím podle serveru BBC News varoval, že zásoby pohonných hmot v nemocnicích v Gaze vydrží jen 24 hodin a pak budou zdravotnická zařízení bez elektřiny, což ohrozí tisíce pacientů na životě. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že Blízký východ je na hraně propasti.
O izraelských útocích informoval server listu The Times of Israel, podle něhož Izrael v Libanonu zasáhl „vojenskou infrastrukturu“ Hizballáhu. V Pásmu Gazy si Izrael podle všeho připravuje půdu pro pozemní invazi, jejímž cílem je zničit politické a vojenské vedení Hamásu, který stál za masakry Izraelců ze 7. října. Od té doby ozbrojenci na Izrael z Gazy podle údajů armády vypálili přes 6000 raket.
Situace pro 2,3 milionu Palestinců v Gaze, kteří nemají z úzkého pobřežního pásu o velikosti menší než Praha kam uniknout, je podle mezinárodních organizací kritická. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) uvedl, že krize je taková, že už není nadále schopen poskytoval humanitární pomoc.
„Byly zabity tisíce lidí, včetně žen a dětí. V Gaze už dokonce docházejí pytle na mrtvoly,“ nechal se slyšet šéf UNRWA Philippe Lazzarini. Podle agentury Reuters úřady v Gaze zvažují, že budou kopat masové hroby.
Alespoň trochu zlepšit situaci by mohlo otevření hraničního přechodu Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy, kudy by do jinak zcela uzavřené oblasti mohla začít proudit humanitární pomoc. Americká televize ABC News uvedla, že by přechod měl být v pondělí na několik hodin otevřen. Z Gazy by tudy měli mít možnost odejít cizinci.
Server The Times of Israel zase uvedl, že Bílý dům jmenoval diplomata Davida Satterfielda zvláštním zmocněncem pro humanitární otázky na Blízkém východě. Má vést americkou diplomacii s cílem naléhavě řešit humanitární krizi v Gaze. Cestu do Izraele mezitím zvažuje americký prezident Joe Biden.
OCHA varovala před dopady nedostatku elektřiny, jejíž dodávky do Gazy Izrael před několika dny zastavil. Navíc kvůli nedostatku paliva nefunguje ani zdejší jediná elektrárna a stejný osud teď může postihnout i místní nemocnice. „Vypnutí záložních generátorů by ohrozilo životy tisíců pacientů,“ uvedla OCHA.
Izraelská armáda podle Reuters sdělila, že po její výzvě, aby civilisté opustili severní část Gazy a přesunuli se na jih, tak učinilo na 600 tisíc Palestinců.
Izrael zmírnil pravidla pro držení zbraní
Izraelský parlament v pondělí schválil opatření, které zmírňuje podmínky pro získání povolení k držení zbraní pro Izraelce. Informoval o tom deník Haarec. Od 7. října už bylo v Izraeli podáno 41 000 žádostí o zbrojní pas.
Opatření, které má platit od úterý, umožní, aby zbrojní průkaz dostal Izraelec ve věku 21 let a starší, který sloužil rok jako voják nebo absolvoval alespoň dva roky vojenské služby. V případě žen stačí rok vojenské či civilní služby. Podle dosavadních pravidel mohl dostat zbrojní průkaz jen ten, kdo dokončil vojenskou či civilní službu v armádě. Nový předpis také rozšiřuje podmínky pro držení zbraní i pro aktivní dobrovolníky u policie či v záchranných složkách, napsal Haarec.
Nová pravidla měla podle původního návrhu platit rok. Válečný kabinet, který vznikl minulý týden, je ale schválil jako stálé opatření.
Vojenská služba v Izraeli je povinná pro většinu Izraelců po dovršení 18 let věku. Muži musejí sloužit 32 měsíců, ženy 24. Většinu z nich pak může stát povolat jako záložníky až do jejich 40 let, ve výjimečných nouzových situacích i ve vyšším věku. V době války bojují po boku profesionálních vojáků.
Už tři dny po bezprecedentním a rozsáhlém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října oznámil izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, že začne vyzbrojovat izraelské dobrovolníky v pohraničí a ve smíšených izraelsko-arabských městech, hovořil o 10 000 útočných puškách. Kromě toho dobrovolníci obdrží helmy a neprůstřelné vesty.
